letech 1922/1923 pobýval Fyzikálním ústavu štrasburské uni
verzity, kde důkladně seznámil problémy feromagnetismu. Ladislav Zachoval (1906-1982)13 vykonal letech
1937-38 vědeckou stáž objevitele ohybu světla ultrazvukových vlnách, pro
fesora Lucase Městské škole pro průmyslovou fyziku chemii Paříži, kte
rou vedl Langevin jež byla době součástí Sorbonny.
Josef Sumec. jeho absolvování pokračoval Paříži Ecole polytechnique
(1928-30) Ecole Supérieure ďElectricité (1933-34),12 kde zabýval silno
proudou elektrotechnikou. letech 1936-37 působil stáži Ruthe-
forda Cambridgi, kde studoval atomistiku. Jaroslav Šafránek8 získal mezinárodní kontakty na
počátku 20. Na
podobné problematice vývojově samostatně pracoval pro Société ďApplication
Générale ďElectricité Mécanique Paříži, neboť Francie vzhledem rozbití
první Československé republiky emigroval setrval tam okupace Francie roce
1940, poté působil společnosti ABAX New Yorku Radiation Laboratory Mas-
sachusettského technologického institutu (MIT). let.
125
. Během první Československé repub
liky obdobné studijní stáže vykonala početná skupina odborníků, která později vý
znamně uplatnila československém elektrotechnickém školství průmyslu. August Žáček7 studoval letech 1911-12 góttingcnskou univer
zitu navštěvoval tam laboratoře Ústavu pro aplikovanou nauku elektřině, kde
se věnoval problematice generování elektromagnetických vln pomocí obloukového
výboje. Proto jméno Stránského úzce spoje
no rozvojem české radiotechniky. let teoretickou
a experimentální fyziku Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Praze stal se
ještě průběhu studií asistentem prvním Ústavu matematiky ČVUT, kde zajímal
o teorii diferenciálních rovnic vývoj zaměřovačů pro řízení protiletecké obrany.
František Brabec (1905—1992)11 studoval pomoci stipendia ministerstva škol
ství již kvinty střední škole Francii Dijonu Carnotově lyceu
(1922-26). Václav Petržilka
(1905-1976)14 roce 1930 během roční stáže Německu studoval elektromagne
tické kmity některé otázky akustické.6 pozdější Listúv spolupracovník české brněnské technice, stu
doval Římě, kde získal doktorát filozofie.
Josef Stránský9 absolutoriu ČVUT studoval dva roky (1923-25) prestižní
pařížské elektrotechnické škole Ecole Supérieure ďElectricité (ESE SUPELEC),
kde získal titul radiotechnického inženýra (ingénieur radiotélégraphiste). Poté věnoval exaktním oborům ma
tematice fyzice, které rozvíjel jako asistent profesora Kittlera darmstadtské
technice letech 1895-96, kde začal hlouběji zajímat elektrotechniku. Institutu
Montefiore byl spolu svým přítelem, pozdějším elektrotechnickým podnikatelem
v Praze-Hostivaři Otou Podhajským.
Antonín Svoboda (1907—1980)15 vystudoval druhé polovině 30. roce 1925 podnikl
roční studijní cestu, během níž navštívil fyzikální ústavy Francii, Německu Bri
tánii osvojil technickou problematiku televizního vysílání.10 Paříži
se tak specializoval nový obor, radiotechniku, který nás ještě samostatně ne
existoval, ale který světě rozvíjel. Zároveň chtěl dobře naučit francouzský anglicky. roce 1923 byl pozván Lundskou univerzitu Švédská, kde zabý
val rentgenovou spektroskopií. Sumec
využil svých zkušeností jako první profesor elektrotechniky roku 1908 české
brněnské technice.šinou vyučovalo
