Navíc vybavení nebylo zařizováno pro výzkum, ale spíše pro
fakultní činnost pro laboratorní expertizní práce, které přinášely fakultám fi
nanční zisky.
Jaroslav Hýbl (1882-1950) řídil Strojní laboratoř Vysoké školy strojního elek
trotechnického inženýrství při ČVUT Praze5 devíti zaměstnanci. Členové
ústavu pravidelně výsledcích své činnosti informovali Elektrotechnickém obzoru. Ústav zkušebna byly velmi dobře vybaveny. Ústavy, třebaže sídlily nových moderních budovách, nebyly ještě vyba
veny potřebným technickým zařízením materiálem, laboratořemi, dílnami, kni
hovnami čítárnami. Při ústavu jeho vedení vznikla Meteorologická stanice řízení
Rudolfa Schneidera. Vlastnily různé typy
transformátorů, baterií, brzd, oscilografů, zkušebních zařízení zkraty, namá
hání elektrotechnického materiálu vlhkostí, teplem, mechanicky, zkoušení olejů
a přesné měřicí přístroje měření napětí, proudů, odporů indukčností. Organizačně rám
ci české brněnské techniky náležel Listovu oddělení Ústavu konstrukční elek
trotechniky. Slouži
la jak praktické výuce studentů strojního elektrotechnického inženýrství, tak vě
decké práci. Zkoušky
měly většinou interní povahu. Státem dotovaný ústav zaměstnával tři asistenty jednoho me
chanika, kteří podíleli především zkouškách fyzikálních vlastností materiálů
(i elektrotechnických), zkoumali radioaktivitu prováděli optická měření. Propagoval praktickou fotografii zavedl širší fyzi
kální praktika.
Ústav prováděl jednak výuku, jednak zkoušení elektrických surovin, materiálů
a látek, elektrotechnických zařízení, elektrických strojů měřicích pomocných
přístrojů stavbu unikátních elektrotechnických přístrojů měřidel. Laboratoř byla
založena před světovou válkou, ale začala pracoval letech 1921-22. Náklady ústav poskytoval stát, vložné posluchačů finance získané
118
. ústavu rozvíjel především experimentální práce mechaniky, nau
ku teple, akustiku optiku. Byl Fyzikální ústav při Německé vysoké škole technické Praze,2 který
řídil Josef Tůma.domácí pudě nebyly vybudovány dobré pracovní vztahy zejména mezi českou
a německou univerzitou technikou, když osobní kontakty odborníků byly přá
telské. Využíval svých zkušeností, které získal při studiích Praze Strou
hala Macha při studijním pobytu školním roce 1896-97 Cambridgi
u Thomsona.
První ústav fyziky obecné technické České vysoké školy technické Brně, za
ložený roku 1900 Koláčkem, vedl Vladimír Novák,3 jenž Činnost ústavu vhodně
rozšiřoval. Ústav zkušebnou měl mimo přednostů asistenty, mechaniky
a kancelářské síly pracoval státních prostředků získaných zkušebních tax. Pracoval pro
veřejnost zejména pro Elektotechnický svaz československý, pro nějž zkoušel
a ověřoval pojistky, vypínače, izolanty, elektrické spotřebiče (vysavače, ohřívače
vody, sušiče apod.
Na technikách pracovalo několik ústavů, které zaměřovaly elektrotechnic
kou problematiku určité potřeby elektrotechnického československého prů
myslu. Ústav pracoval státních prostředků, zajišťoval výuku pod
statě všech fyzikálních oborů jeho činnost byla veřejná.4 Založili Josef
Sumec Vladimír List autorizaci pro něj získali roce 1916.) transformátorové oleje, svářecí transformátory, asynchronní
motory atd. české brněnské tech
nice pracoval Výzkumný zkušební ústav elektrotechnický. Sám roce 1896 habilitoval pro experimentální fyziku praž
ské univerzitě
