Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 119 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Na technikách pracovalo několik ústavů, které zaměřovaly elektrotechnic­ kou problematiku určité potřeby elektrotechnického československého prů­ myslu.4 Založili Josef Sumec Vladimír List autorizaci pro něj získali roce 1916. Sám roce 1896 habilitoval pro experimentální fyziku praž­ ské univerzitě. Při ústavu jeho vedení vznikla Meteorologická stanice řízení Rudolfa Schneidera. Zkoušky měly většinou interní povahu. Pracoval pro veřejnost zejména pro Elektotechnický svaz československý, pro nějž zkoušel a ověřoval pojistky, vypínače, izolanty, elektrické spotřebiče (vysavače, ohřívače vody, sušiče apod. Navíc vybavení nebylo zařizováno pro výzkum, ale spíše pro fakultní činnost pro laboratorní expertizní práce, které přinášely fakultám fi­ nanční zisky. Ústav pracoval státních prostředků, zajišťoval výuku pod­ statě všech fyzikálních oborů jeho činnost byla veřejná. české brněnské tech­ nice pracoval Výzkumný zkušební ústav elektrotechnický. První ústav fyziky obecné technické České vysoké školy technické Brně, za­ ložený roku 1900 Koláčkem, vedl Vladimír Novák,3 jenž Činnost ústavu vhodně rozšiřoval. Ústavy, třebaže sídlily nových moderních budovách, nebyly ještě vyba­ veny potřebným technickým zařízením materiálem, laboratořemi, dílnami, kni­ hovnami čítárnami. Státem dotovaný ústav zaměstnával tři asistenty jednoho me­ chanika, kteří podíleli především zkouškách fyzikálních vlastností materiálů (i elektrotechnických), zkoumali radioaktivitu prováděli optická měření. Vlastnily různé typy transformátorů, baterií, brzd, oscilografů, zkušebních zařízení zkraty, namá­ hání elektrotechnického materiálu vlhkostí, teplem, mechanicky, zkoušení olejů a přesné měřicí přístroje měření napětí, proudů, odporů indukčností. Náklady ústav poskytoval stát, vložné posluchačů finance získané 118 . Jaroslav Hýbl (1882-1950) řídil Strojní laboratoř Vysoké školy strojního elek­ trotechnického inženýrství při ČVUT Praze5 devíti zaměstnanci. ústavu rozvíjel především experimentální práce mechaniky, nau­ ku teple, akustiku optiku. Využíval svých zkušeností, které získal při studiích Praze Strou­ hala Macha při studijním pobytu školním roce 1896-97 Cambridgi u Thomsona. Organizačně rám­ ci české brněnské techniky náležel Listovu oddělení Ústavu konstrukční elek­ trotechniky. Byl Fyzikální ústav při Německé vysoké škole technické Praze,2 který řídil Josef Tůma. Ústav zkušebna byly velmi dobře vybaveny. Členové ústavu pravidelně výsledcích své činnosti informovali Elektrotechnickém obzoru. Slouži­ la jak praktické výuce studentů strojního elektrotechnického inženýrství, tak vě­ decké práci. Laboratoř byla založena před světovou válkou, ale začala pracoval letech 1921-22.) transformátorové oleje, svářecí transformátory, asynchronní motory atd.domácí pudě nebyly vybudovány dobré pracovní vztahy zejména mezi českou a německou univerzitou technikou, když osobní kontakty odborníků byly přá­ telské. Ústav prováděl jednak výuku, jednak zkoušení elektrických surovin, materiálů a látek, elektrotechnických zařízení, elektrických strojů měřicích pomocných přístrojů stavbu unikátních elektrotechnických přístrojů měřidel. Ústav zkušebnou měl mimo přednostů asistenty, mechaniky a kancelářské síly pracoval státních prostředků získaných zkušebních tax. Propagoval praktickou fotografii zavedl širší fyzi­ kální praktika