Druhý fyzikální ústav ČVUT8 řídil František Nachtikal (1874-1939), kte
rý působil nejdříve české technice BmČ roku 1920 poté Praze roku
1926.12 jeho čele stál Rudolf Bradna, který řídil technických, kancelářské
a pomocných zaměstnanců. Nachtikalův ústav zaměřil aplikace pro průmysl pro vojenské účely. Hlavním úko
lem bylo pracovat vytváření zdokonalování zbraní střelivem příslušen
stvím, vozidel, vojenských strojů přístrojů, elektrotechnického zařízení (spojova
cí, signalizační zabezpečovací přístroje, zaměřovače apod. Roku 1934 němu připojil Letecký ústav úzce spolupracoval Vojen
skými telegrafními dílnami Kbelích.
Vojenský technický ústav13 byl založen ministerstvem národní obrany roce
1925. Ústav
založil roku 1906 Karel Domalíp později vedl jeho bývalý asistent Ludvík Si
mek.
Při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy byl zřízen Ústav seminář teore
tické fyziky,9 jehož čele stál František Záviška (1879-1945). Roku 1924 svá bádání korunoval obje
vy spojenými magnetronem.
Fyzikální ústav10 Univerzity Karlovy vedl August Žáček, který zabýval vý
zkumem elektromagnetických kmitů vln. Ústav též vyvíjel zkoušel příslušné konstrukce konstrukční materiá
119
. Badatelská práce byla zaměřena ultra-
akustiku.
První fyzikální ústav ČVUT7 vedl Václav Felix (1873-1933) jeho smrti Mi
loslav Valouch mladší (1903-1976). ním spolupracoval
Viktor Trkal (1888-1956) problémech alomistiky asistent Karel Teige
(1891-1965). Záviška stu
doval 20.) technické výstroje
a výzbroje.
Roku 1928 byl ministerstvem pošt telegrafů zřízen Poštovní technický zkušeb
ní ústav. Hlavním úkolem ústavu byla výuka studentů. Ústav měl stálé asistenty jednoho praktického inženýra využíval státních
i soukromých dotací.
Ústav teoretické experimentální elektrotechniky ČVUT Praze6 byl nejvý
znamnějším meziválečným elektrotechnickým ústavem Československu.veřejných zakázek.
Oba fyzikální ústavy ČVUT však především sloužily výuce. Dolejškovu pracovišti roku 1932 připojil Fyzikální vý
zkum Škodových závodů. Pozoruhodný Fyzikální ústav11 Přírodovědecké fa
kultě Univerzity Karlovy osobě jeho tvůrce Václava Dolejška (1895-1945)
zabýval atomistikou, rentgenovou spektroskopií aplikací Roentgenova záření na
technické problémy. letech návaznosti Koláčka šíření elektromagnetických vln
na drátech trubicích, které experimentálně ověřoval. 30. činnosti ústavu patřilo zkoušení strojů zařízení, zhoto
vování menších přístrojů zpracování posudků strojnickém elektrotechnickém
materiálu. Prostředky činnost ústavu uvolňovala Českoslo
venská pošta. Další náplní čin
nosti byly zkoušky elektrotechnických strojů přístrojů, konstrukce měřicích elek
trotechnických přístrojů, vědecká spolupráce zahraničím poskytování služeb
ověřovacích, poradenských laboratorních. Ústav mel oddělení, nichž tři věnovaly slaboproudé elektro
technice: telegrafům, telefonům, rádiovému spojení mechanicko-technologickým
problémům. Dotace poskytovalo ministerstvo národní
obrany, když ústav vytvořil samostatnou instituci rámci armády. Vlastní zkušební poradenská činnost sloužila též poštovní, telegrafní
a telefonní správě rámci resortu ministerstva. Ústav sloužil výuce některým badatelským úkolům
