Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 120 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
První fyzikální ústav ČVUT7 vedl Václav Felix (1873-1933) jeho smrti Mi­ loslav Valouch mladší (1903-1976). Roku 1924 svá bádání korunoval obje­ vy spojenými magnetronem. Ústav též vyvíjel zkoušel příslušné konstrukce konstrukční materiá­ 119 .veřejných zakázek. Roku 1934 němu připojil Letecký ústav úzce spolupracoval Vojen­ skými telegrafními dílnami Kbelích. Roku 1928 byl ministerstvem pošt telegrafů zřízen Poštovní technický zkušeb­ ní ústav. Fyzikální ústav10 Univerzity Karlovy vedl August Žáček, který zabýval vý­ zkumem elektromagnetických kmitů vln. činnosti ústavu patřilo zkoušení strojů zařízení, zhoto­ vování menších přístrojů zpracování posudků strojnickém elektrotechnickém materiálu. Ústav sloužil výuce některým badatelským úkolům. Při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy byl zřízen Ústav seminář teore­ tické fyziky,9 jehož čele stál František Záviška (1879-1945). Dolejškovu pracovišti roku 1932 připojil Fyzikální vý­ zkum Škodových závodů. Další náplní čin­ nosti byly zkoušky elektrotechnických strojů přístrojů, konstrukce měřicích elek­ trotechnických přístrojů, vědecká spolupráce zahraničím poskytování služeb ověřovacích, poradenských laboratorních. letech návaznosti Koláčka šíření elektromagnetických vln na drátech trubicích, které experimentálně ověřoval. Badatelská práce byla zaměřena ultra- akustiku. Hlavním úkolem ústavu byla výuka studentů. Vojenský technický ústav13 byl založen ministerstvem národní obrany roce 1925. Oba fyzikální ústavy ČVUT však především sloužily výuce. Pozoruhodný Fyzikální ústav11 Přírodovědecké fa­ kultě Univerzity Karlovy osobě jeho tvůrce Václava Dolejška (1895-1945) zabýval atomistikou, rentgenovou spektroskopií aplikací Roentgenova záření na technické problémy. Ústav měl stálé asistenty jednoho praktického inženýra využíval státních i soukromých dotací. Nachtikalův ústav zaměřil aplikace pro průmysl pro vojenské účely. Ústav teoretické experimentální elektrotechniky ČVUT Praze6 byl nejvý­ znamnějším meziválečným elektrotechnickým ústavem Československu. Prostředky činnost ústavu uvolňovala Českoslo­ venská pošta. 30. Dotace poskytovalo ministerstvo národní obrany, když ústav vytvořil samostatnou instituci rámci armády. Ústav založil roku 1906 Karel Domalíp později vedl jeho bývalý asistent Ludvík Si­ mek. Druhý fyzikální ústav ČVUT8 řídil František Nachtikal (1874-1939), kte­ rý působil nejdříve české technice BmČ roku 1920 poté Praze roku 1926. Záviška stu­ doval 20.) technické výstroje a výzbroje. ním spolupracoval Viktor Trkal (1888-1956) problémech alomistiky asistent Karel Teige (1891-1965). Vlastní zkušební poradenská činnost sloužila též poštovní, telegrafní a telefonní správě rámci resortu ministerstva.12 jeho čele stál Rudolf Bradna, který řídil technických, kancelářské a pomocných zaměstnanců. Hlavním úko­ lem bylo pracovat vytváření zdokonalování zbraní střelivem příslušen­ stvím, vozidel, vojenských strojů přístrojů, elektrotechnického zařízení (spojova­ cí, signalizační zabezpečovací přístroje, zaměřovače apod. Ústav mel oddělení, nichž tři věnovaly slaboproudé elektro­ technice: telegrafům, telefonům, rádiovému spojení mechanicko-technologickým problémům