Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 118 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
28 4. Tyto ústavy však nebyly připraveny pro systematickou vědeckou práci převážně sloužily výuce. Navíc vědečtí pracovníci byli svých oborech CSR osamoceni, pro­ tože jejich specializace byly většinou velmi úzce zaměřené. letech hospodářské krizi jejichž hlavním reprezentantem byly konstrukční laboratoře tzv.24 Soukromé korporace, jako například Česká akademie věd umění Královská česká společnost nauk, území první Československé republiky vědecko-technic- ký výzkum samy neprováděly. 117 . průběhu války tvořily nelegálně skupinky odborníků, které mezích možností pokračo­ valy výzkumech, především nich diskutovalo poválečné organizaci vě­ dy. Návrhy rady směřovaly především sjednocení zefektivnění vědecké technické činnosti prospěch výroby, ale ani nebylo možné uskutečnit. Výzkumná elektrotechnická pracoviště Institucionalizace výzkumných elektrotechnických ústavů odpovídala pojetí organi­ zace řízení výzkumu první Československé republice.22 O svých aktivitách rada informovala periodikách Rozpravy CAVU, Věstník ČAVU Almanach CAVUP Badatelská rada také podávala koncem 30.pomoci státních prostředků dvou fondů, Masarykova podporu vědecké a publikační činnosti mladých badatelů Denisova pro financování zahraničních studijních cest. Mnoho odborníků bylo buď přímo uvězněno, nebo nemělo možnost výzkumech pokračovat. Období světové války velmi podstatně ztížilo postavení možnosti české vě­ dy, neboť vysoké školy byly podzim roku 1939 uzavřeny. Mnozí pro­ fesoři byli pedagogickou činností vytíženi natolik, vlastnímu výzkumu příliš nevěnovali. Fyzikální výzkum při Škodových závodech. jejím utváření po roce 1918 podílela ministerstva školství, obchodu živností, průmyslu pošt te­ legrafů.2.27 roce 1945 vývoj vědeckých pracovišť směřoval vzniku Československé adakemie věd v roce 1952 rozčlenění výzkumu základní (akademický) aplikovaný (re­ sortní). mezích možností však finančně přispívaly rea­ lizaci určitých projektů, poskytovaly stipendia (například Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových při CAVU podobných fondů nadací)25 ceny pro kon­ kursy.4. Vznikly zárodky spojení vědeckého výzkumu průmyslem,26 které již ob­ jevily 30. Vě­ decky nich mohli pracovat většinou více než jeden tři odborníci. Často proto stávalo, že badatelskou prací odcházeli zahraničí. let své ná­ vrhy řízení československého výzkumu stejně jako Masarykova akademie práce. Podstatnou část elektrotechnické badatelské, zkušební laboratorní činnosti pro­ váděly ústavy vysokých škol, spravované ministerstvem Školství. Většina ústavů, státních, soukromých pracujících při elektrotech­ nických spolcích, továrnách firmách, výzkumem zabývala sporadicky spíše se zaměřovala činnost aplikační, zkušební, laboratorní, expertizní, ověřovací po­ radenskou,1 neboť vlastní badatelské záměry chyběly finance často využíva­ ly patenty, licence inovace zahraničí, získané pro filiálky nebo zakoupené vět­ šími společnostmi