letech hospodářské krizi jejichž hlavním reprezentantem byly
konstrukční laboratoře tzv. Výzkumná elektrotechnická pracoviště
Institucionalizace výzkumných elektrotechnických ústavů odpovídala pojetí organi
zace řízení výzkumu první Československé republice. let své ná
vrhy řízení československého výzkumu stejně jako Masarykova akademie práce. Většina ústavů, státních, soukromých pracujících při elektrotech
nických spolcích, továrnách firmách, výzkumem zabývala sporadicky spíše se
zaměřovala činnost aplikační, zkušební, laboratorní, expertizní, ověřovací po
radenskou,1 neboť vlastní badatelské záměry chyběly finance často využíva
ly patenty, licence inovace zahraničí, získané pro filiálky nebo zakoupené vět
šími společnostmi. Mnoho odborníků bylo
buď přímo uvězněno, nebo nemělo možnost výzkumech pokračovat. Fyzikální výzkum při Škodových závodech.28
4. Vě
decky nich mohli pracovat většinou více než jeden tři odborníci.
Období světové války velmi podstatně ztížilo postavení možnosti české vě
dy, neboť vysoké školy byly podzim roku 1939 uzavřeny. průběhu
války tvořily nelegálně skupinky odborníků, které mezích možností pokračo
valy výzkumech, především nich diskutovalo poválečné organizaci vě
dy.
117
.
Podstatnou část elektrotechnické badatelské, zkušební laboratorní činnosti pro
váděly ústavy vysokých škol, spravované ministerstvem Školství.2.27 roce
1945 vývoj vědeckých pracovišť směřoval vzniku Československé adakemie věd
v roce 1952 rozčlenění výzkumu základní (akademický) aplikovaný (re
sortní).
Návrhy rady směřovaly především sjednocení zefektivnění vědecké technické
činnosti prospěch výroby, ale ani nebylo možné uskutečnit. jejím utváření po
roce 1918 podílela ministerstva školství, obchodu živností, průmyslu pošt te
legrafů. Vznikly zárodky spojení vědeckého výzkumu průmyslem,26 které již ob
jevily 30.22
O svých aktivitách rada informovala periodikách Rozpravy CAVU, Věstník
ČAVU Almanach CAVUP Badatelská rada také podávala koncem 30.pomoci státních prostředků dvou fondů, Masarykova podporu vědecké
a publikační činnosti mladých badatelů Denisova pro financování zahraničních
studijních cest.4. Tyto ústavy však
nebyly připraveny pro systematickou vědeckou práci převážně sloužily výuce. Často proto stávalo,
že badatelskou prací odcházeli zahraničí. Mnozí pro
fesoři byli pedagogickou činností vytíženi natolik, vlastnímu výzkumu příliš
nevěnovali. mezích možností však finančně přispívaly rea
lizaci určitých projektů, poskytovaly stipendia (například Nadání Josefa, Marie
a Zdeňky Hlávkových při CAVU podobných fondů nadací)25 ceny pro kon
kursy.24
Soukromé korporace, jako například Česká akademie věd umění Královská
česká společnost nauk, území první Československé republiky vědecko-technic-
ký výzkum samy neprováděly. Navíc vědečtí pracovníci byli svých oborech CSR osamoceni, pro
tože jejich specializace byly většinou velmi úzce zaměřené
