Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 118 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podstatnou část elektrotechnické badatelské, zkušební laboratorní činnosti pro­ váděly ústavy vysokých škol, spravované ministerstvem Školství. Návrhy rady směřovaly především sjednocení zefektivnění vědecké technické činnosti prospěch výroby, ale ani nebylo možné uskutečnit.28 4. 117 . Tyto ústavy však nebyly připraveny pro systematickou vědeckou práci převážně sloužily výuce. průběhu války tvořily nelegálně skupinky odborníků, které mezích možností pokračo­ valy výzkumech, především nich diskutovalo poválečné organizaci vě­ dy. Mnoho odborníků bylo buď přímo uvězněno, nebo nemělo možnost výzkumech pokračovat. Mnozí pro­ fesoři byli pedagogickou činností vytíženi natolik, vlastnímu výzkumu příliš nevěnovali. Často proto stávalo, že badatelskou prací odcházeli zahraničí.27 roce 1945 vývoj vědeckých pracovišť směřoval vzniku Československé adakemie věd v roce 1952 rozčlenění výzkumu základní (akademický) aplikovaný (re­ sortní). Většina ústavů, státních, soukromých pracujících při elektrotech­ nických spolcích, továrnách firmách, výzkumem zabývala sporadicky spíše se zaměřovala činnost aplikační, zkušební, laboratorní, expertizní, ověřovací po­ radenskou,1 neboť vlastní badatelské záměry chyběly finance často využíva­ ly patenty, licence inovace zahraničí, získané pro filiálky nebo zakoupené vět­ šími společnostmi. Navíc vědečtí pracovníci byli svých oborech CSR osamoceni, pro­ tože jejich specializace byly většinou velmi úzce zaměřené. Vě­ decky nich mohli pracovat většinou více než jeden tři odborníci. jejím utváření po roce 1918 podílela ministerstva školství, obchodu živností, průmyslu pošt te­ legrafů. Výzkumná elektrotechnická pracoviště Institucionalizace výzkumných elektrotechnických ústavů odpovídala pojetí organi­ zace řízení výzkumu první Československé republice. Fyzikální výzkum při Škodových závodech. mezích možností však finančně přispívaly rea­ lizaci určitých projektů, poskytovaly stipendia (například Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových při CAVU podobných fondů nadací)25 ceny pro kon­ kursy.22 O svých aktivitách rada informovala periodikách Rozpravy CAVU, Věstník ČAVU Almanach CAVUP Badatelská rada také podávala koncem 30. Období světové války velmi podstatně ztížilo postavení možnosti české vě­ dy, neboť vysoké školy byly podzim roku 1939 uzavřeny. Vznikly zárodky spojení vědeckého výzkumu průmyslem,26 které již ob­ jevily 30.4.24 Soukromé korporace, jako například Česká akademie věd umění Královská česká společnost nauk, území první Československé republiky vědecko-technic- ký výzkum samy neprováděly.2. letech hospodářské krizi jejichž hlavním reprezentantem byly konstrukční laboratoře tzv. let své ná­ vrhy řízení československého výzkumu stejně jako Masarykova akademie práce.pomoci státních prostředků dvou fondů, Masarykova podporu vědecké a publikační činnosti mladých badatelů Denisova pro financování zahraničních studijních cest