Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 117 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
20 Základní jednotkou činnosti rady byly vědecké odbory, jichž roku 1928 vy­ tvořilo celkem deset. průmyslová chemie hutnictví, lil. Vzhledem politic­ kým událostem změny směrem centralizování československé výzkumné zá­ kladny nerealizovaly. Úsilí státním centrálním řešení organizace výzkumu přiblížení jeho složky vojenské civilní vyplynula ohrožení republiky myšlenky kontrolovat řízení technického výzkumu, tak zvýšit úroveň ekonomiky. hornictví geologie, II.19 Rada patřila rámce Mezinárodní rady vědeckých unií (Inter­ national Council Scientific Unions ICSU, 1919 1931). Československou normalizační společnost. Českou akademii pro vědy umění, Zemědělskou akademii. strojnictví, IV. Schéma činnosti Výzkumné rady předpokládalo podřídit tři složky: 1) vědecké ústavy (státní členstvím povinným soukromé členstvím dobrovol­ ným); 2) vědecké korporace (Masarykovu akademii práce, Československou národní radu badatelskou. Institucí podobným významem jako akademie, která počátku svého vzniku směřovala řízení organizaci mezinárodní spolupráce poli přírodovědeckého a technického výzkumu, byla Československá národní rada badatelská (ČNRB), za­ ložená roku 192418 popudu II. Inženýr­ skou komoru) a 3) odborné skupiny (I. čisté vědy) zvláštními komisemi. Desátý odbor byl technický úzce spolupracoval elektro­ techniky jejich korporacemi. zemědělství, VII. třídy (matcmaticko-přírodovědecké) České akade­ mie věd umění. srovnání Českou akademií věd umění Královskou českou společností nauk, jejichž kompeten­ cí nezasahovala, měla rada současně povahu státní instituce autonomního orgánu vědců techniků. Návrh stal předlohou pro vypracování několika schémat sktruktury československého výzkumnictví ro­ ce 1938 počátku roku 1939.21 Hlavním úkolem rady byla péče finanční zajištění mezinárodních vědeckých styků, které realizovala za 116 . 30. květnu 1945 Masarykova akademie práce obnovila svo­ ji činnost, zejména poli zahraničních styků, snažila podporu racionálního využití technického pokroku, avšak své prestiže, vybudované 20. Prostřednictvím akademie bylo 20. letech, již ne­ dosáhla. zdravotnictví, VIII. letech podáno mnoho návrhů na centralizaci technického výzkumu podnikání době první Československé repub­ liky. Čes­ koslovenský zkušební svaz. Při reorganizaci rady roce 1935 vzniklo vedle pů­ vodních deseti odborů dalších deset pro společenské vědy.niku době okupace, kdy byl její název úředně změněn Česká akademie tech­ nická (ČAT, 1940-45).17 Podle těchto návrhů měl výzkum Českoslo­ vensku řídit buď Ústřední státní zkušební výzkumný ústav, nebo Výzkumná rada.16 Jedním návrhů bylo zřízení Ústředního výzkumného zkušebního ústavu pro ochranu státu podporu jeho hospodářského rozvoje, vycházející myšlen­ ky roku 1923 založit Státní výzkumný svaz pro koordinaci technického výzkumu, a dokonce roce 1936 zaslaného Národnímu shromáždění. Roku 1952 byla zrušena někteří její pracovníci přešli vznikající Čes­ koslovenské akademie věd. elektrotechniky radiotechniky, stavebnictví geodézie, VI