Institucí podobným významem jako akademie, která počátku svého vzniku
směřovala řízení organizaci mezinárodní spolupráce poli přírodovědeckého
a technického výzkumu, byla Československá národní rada badatelská (ČNRB), za
ložená roku 192418 popudu II. 30. Vzhledem politic
kým událostem změny směrem centralizování československé výzkumné zá
kladny nerealizovaly.16 Jedním návrhů bylo zřízení Ústředního výzkumného zkušebního ústavu
pro ochranu státu podporu jeho hospodářského rozvoje, vycházející myšlen
ky roku 1923 založit Státní výzkumný svaz pro koordinaci technického výzkumu,
a dokonce roce 1936 zaslaného Národnímu shromáždění. strojnictví, IV. Československou normalizační společnost. čisté vědy) zvláštními komisemi. Čes
koslovenský zkušební svaz. třídy (matcmaticko-přírodovědecké) České akade
mie věd umění. srovnání Českou
akademií věd umění Královskou českou společností nauk, jejichž kompeten
cí nezasahovala, měla rada současně povahu státní instituce autonomního orgánu
vědců techniků.21 Hlavním úkolem rady
byla péče finanční zajištění mezinárodních vědeckých styků, které realizovala za
116
.niku době okupace, kdy byl její název úředně změněn Česká akademie tech
nická (ČAT, 1940-45). Při reorganizaci rady roce 1935 vzniklo vedle pů
vodních deseti odborů dalších deset pro společenské vědy. letech, již ne
dosáhla. Inženýr
skou komoru) a
3) odborné skupiny (I. Českou akademii pro vědy umění, Zemědělskou akademii. Návrh stal předlohou
pro vypracování několika schémat sktruktury československého výzkumnictví ro
ce 1938 počátku roku 1939. Roku 1952 byla zrušena někteří její pracovníci přešli vznikající Čes
koslovenské akademie věd.20
Základní jednotkou činnosti rady byly vědecké odbory, jichž roku 1928 vy
tvořilo celkem deset. hornictví geologie, II. průmyslová chemie hutnictví,
lil. letech podáno mnoho návrhů na
centralizaci technického výzkumu podnikání době první Československé repub
liky.19 Rada patřila rámce Mezinárodní rady vědeckých unií (Inter
national Council Scientific Unions ICSU, 1919 1931).
Schéma činnosti Výzkumné rady předpokládalo podřídit tři složky:
1) vědecké ústavy (státní členstvím povinným soukromé členstvím dobrovol
ným);
2) vědecké korporace (Masarykovu akademii práce, Československou národní radu
badatelskou.
Úsilí státním centrálním řešení organizace výzkumu přiblížení jeho
složky vojenské civilní vyplynula ohrožení republiky myšlenky kontrolovat
řízení technického výzkumu, tak zvýšit úroveň ekonomiky. květnu 1945 Masarykova akademie práce obnovila svo
ji činnost, zejména poli zahraničních styků, snažila podporu racionálního
využití technického pokroku, avšak své prestiže, vybudované 20. Desátý odbor byl technický úzce spolupracoval elektro
techniky jejich korporacemi. zdravotnictví, VIII.
Prostřednictvím akademie bylo 20. zemědělství, VII. elektrotechniky radiotechniky, stavebnictví geodézie,
VI.17 Podle těchto návrhů měl výzkum Českoslo
vensku řídit buď Ústřední státní zkušební výzkumný ústav, nebo Výzkumná rada
