Sbor znalců členil odborů komisemi. Peníze sbírky krajanů byly vy
užity nejen technický výzkum, ale jeho podporu organizování, získávání
zahraničních poznatků (především USA) technické práci, vydávání technických
knih vypisování konkursů řešení technických problémů15 apod. sboru odborných poradců byli voleni odborníci všech oborů vědy prá
ce, kdežto vědecké rady byli vybráni jen ti, kteří dosáhli významných vědeckých
a tvořivých výsledků. svých
cílech spojila zájmy již zaniklé Tcchnicko-hospodářské jednoty (1918-20) myš
lenky řízení organizování technického vývoje samostatného Československa
členů České matice technické (1895), Spolku inženýrů architektů (1865, 1920)
a Technického muzea (1918). všichni usilovali vznik nejvyššího ústředí pro
technickou vědu práci, tím stala právě akademie. Činnost akademie pokračovala omezeném mě-
115
.
Masarykova akademie práce fungovala jako samosprávná samostatná řídící
a koordinační ústřední instituce pro technickou vědu práci. let pracovní ráz akademie oslaboval převážila
funkce poradní reprezentativní.
Její relativně samostatnou složku letech 1920-33 tvořil Československý svaz pro
výzkum zkoušení technicky důležitých látek konstrukcí,13 dále Psychotechnický
ústav (1921), Ústav pro technické hospodářství průmyslové (1922), Ústav pro
hospodářské styky emigrační kolonizační (1923). Každá třída mohla mít nejvíce deset členů. Počet čle
nů jednotlivých oborech byl stanoven nejvýše šedesát. Vědecká rada vytvořila šest tříd, or
ganizovaných podobně jako odbory.
Zformovala vlastně dvou proudů představitelů technických věd. Akademie mě
la snahu zasáhnout celé oblasti technického průmyslového dění státě, což se
jí zpočátku dařilo, ale nadlouho tuto úlohu nemohla plně zvládnout organizačně ani
finančně. Jejich členové se
podíleli zásadním řešení četných problémů technických technicko-hospodář-
ských.
Akademie mohla přijímat zahraniční členy, ale jejich působení instituci podlé
halo schválení československého ministerstva zahraničních věci.sarykova akademie práce (MAP). Výzkumný ústav silikátový
(1925), Ústav pro užilou ornitologii (1924), Ústav pro hospodárnost práce země
dělství (1926)14 apod. Zejména poloviny 30. Členové byli voleni na
šestileté období volba mohla být zopakována. jejího čela do
bě vzniku postavil profesor ČVUT Albert Vojtěch Velflík generálním tajemníkem
se stal profesor Zdeněk Bažant. kteří nedo
kázali České akdemii věd umění prosadit jako samostatná třída, skupiny
mladších inženýrů kolem technokraticky smýšlejícího Stanislava Špačka. Například čtvrtý, elektrotechnický odbor zabýval především realizací
elektrifikace, státních drah.
Masarykova akademie práce byla dotována jednorázového jednomilionového
daru amerických krajanů státních prostředků. Činnost práce akademii byla vzhledem jejímu
charakteru rozdělena dva členské sbory, sbor odborných poradců vědeckou
radu. přírodovědecký
a lékařský, zemědělský lesnický, stavebnč-inženýrský, strojní elektrotech
nický, chemicko-technologický, národohospodářský sociální).
Hlavní těžiště práce Masarykovy akademie leželo odborech (1. Při akademii pracovaly některé speciální ústavy.12 Stala reprezentativní představitelkou techni
ků nejen proto, prezident Masaryk propůjčil své jméno, ale především proto,
že koordinovala podporovala technickou výzkumnou činnost Československu
