kteří nedo
kázali České akdemii věd umění prosadit jako samostatná třída, skupiny
mladších inženýrů kolem technokraticky smýšlejícího Stanislava Špačka. Činnost akademie pokračovala omezeném mě-
115
. Každá třída mohla mít nejvíce deset členů. Akademie mě
la snahu zasáhnout celé oblasti technického průmyslového dění státě, což se
jí zpočátku dařilo, ale nadlouho tuto úlohu nemohla plně zvládnout organizačně ani
finančně.
Akademie mohla přijímat zahraniční členy, ale jejich působení instituci podlé
halo schválení československého ministerstva zahraničních věci. Při akademii pracovaly některé speciální ústavy.
Hlavní těžiště práce Masarykovy akademie leželo odborech (1. Zejména poloviny 30. Činnost práce akademii byla vzhledem jejímu
charakteru rozdělena dva členské sbory, sbor odborných poradců vědeckou
radu.12 Stala reprezentativní představitelkou techni
ků nejen proto, prezident Masaryk propůjčil své jméno, ale především proto,
že koordinovala podporovala technickou výzkumnou činnost Československu. Jejich členové se
podíleli zásadním řešení četných problémů technických technicko-hospodář-
ských. Výzkumný ústav silikátový
(1925), Ústav pro užilou ornitologii (1924), Ústav pro hospodárnost práce země
dělství (1926)14 apod. Vědecká rada vytvořila šest tříd, or
ganizovaných podobně jako odbory. jejího čela do
bě vzniku postavil profesor ČVUT Albert Vojtěch Velflík generálním tajemníkem
se stal profesor Zdeněk Bažant. všichni usilovali vznik nejvyššího ústředí pro
technickou vědu práci, tím stala právě akademie.
Masarykova akademie práce byla dotována jednorázového jednomilionového
daru amerických krajanů státních prostředků. Členové byli voleni na
šestileté období volba mohla být zopakována. sboru odborných poradců byli voleni odborníci všech oborů vědy prá
ce, kdežto vědecké rady byli vybráni jen ti, kteří dosáhli významných vědeckých
a tvořivých výsledků. Počet čle
nů jednotlivých oborech byl stanoven nejvýše šedesát. svých
cílech spojila zájmy již zaniklé Tcchnicko-hospodářské jednoty (1918-20) myš
lenky řízení organizování technického vývoje samostatného Československa
členů České matice technické (1895), Spolku inženýrů architektů (1865, 1920)
a Technického muzea (1918).
Její relativně samostatnou složku letech 1920-33 tvořil Československý svaz pro
výzkum zkoušení technicky důležitých látek konstrukcí,13 dále Psychotechnický
ústav (1921), Ústav pro technické hospodářství průmyslové (1922), Ústav pro
hospodářské styky emigrační kolonizační (1923). let pracovní ráz akademie oslaboval převážila
funkce poradní reprezentativní. přírodovědecký
a lékařský, zemědělský lesnický, stavebnč-inženýrský, strojní elektrotech
nický, chemicko-technologický, národohospodářský sociální). Peníze sbírky krajanů byly vy
užity nejen technický výzkum, ale jeho podporu organizování, získávání
zahraničních poznatků (především USA) technické práci, vydávání technických
knih vypisování konkursů řešení technických problémů15 apod.
Masarykova akademie práce fungovala jako samosprávná samostatná řídící
a koordinační ústřední instituce pro technickou vědu práci.
Zformovala vlastně dvou proudů představitelů technických věd. Například čtvrtý, elektrotechnický odbor zabýval především realizací
elektrifikace, státních drah.sarykova akademie práce (MAP). Sbor znalců členil odborů komisemi
