Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 116 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při akademii pracovaly některé speciální ústavy. Výzkumný ústav silikátový (1925), Ústav pro užilou ornitologii (1924), Ústav pro hospodárnost práce země­ dělství (1926)14 apod. Sbor znalců členil odborů komisemi. Masarykova akademie práce fungovala jako samosprávná samostatná řídící a koordinační ústřední instituce pro technickou vědu práci. přírodovědecký a lékařský, zemědělský lesnický, stavebnč-inženýrský, strojní elektrotech­ nický, chemicko-technologický, národohospodářský sociální). Masarykova akademie práce byla dotována jednorázového jednomilionového daru amerických krajanů státních prostředků. Jejich členové se podíleli zásadním řešení četných problémů technických technicko-hospodář- ských. Zformovala vlastně dvou proudů představitelů technických věd. sboru odborných poradců byli voleni odborníci všech oborů vědy prá­ ce, kdežto vědecké rady byli vybráni jen ti, kteří dosáhli významných vědeckých a tvořivých výsledků. Počet čle­ nů jednotlivých oborech byl stanoven nejvýše šedesát. Peníze sbírky krajanů byly vy­ užity nejen technický výzkum, ale jeho podporu organizování, získávání zahraničních poznatků (především USA) technické práci, vydávání technických knih vypisování konkursů řešení technických problémů15 apod.sarykova akademie práce (MAP). Každá třída mohla mít nejvíce deset členů. let pracovní ráz akademie oslaboval převážila funkce poradní reprezentativní. Členové byli voleni na šestileté období volba mohla být zopakována. Hlavní těžiště práce Masarykovy akademie leželo odborech (1. Akademie mě­ la snahu zasáhnout celé oblasti technického průmyslového dění státě, což se jí zpočátku dařilo, ale nadlouho tuto úlohu nemohla plně zvládnout organizačně ani finančně. Akademie mohla přijímat zahraniční členy, ale jejich působení instituci podlé­ halo schválení československého ministerstva zahraničních věci. jejího čela do­ bě vzniku postavil profesor ČVUT Albert Vojtěch Velflík generálním tajemníkem se stal profesor Zdeněk Bažant. Její relativně samostatnou složku letech 1920-33 tvořil Československý svaz pro výzkum zkoušení technicky důležitých látek konstrukcí,13 dále Psychotechnický ústav (1921), Ústav pro technické hospodářství průmyslové (1922), Ústav pro hospodářské styky emigrační kolonizační (1923). všichni usilovali vznik nejvyššího ústředí pro technickou vědu práci, tím stala právě akademie. Vědecká rada vytvořila šest tříd, or­ ganizovaných podobně jako odbory. Činnost akademie pokračovala omezeném mě- 115 . kteří nedo­ kázali České akdemii věd umění prosadit jako samostatná třída, skupiny mladších inženýrů kolem technokraticky smýšlejícího Stanislava Špačka. Činnost práce akademii byla vzhledem jejímu charakteru rozdělena dva členské sbory, sbor odborných poradců vědeckou radu. Zejména poloviny 30. Například čtvrtý, elektrotechnický odbor zabýval především realizací elektrifikace, státních drah. svých cílech spojila zájmy již zaniklé Tcchnicko-hospodářské jednoty (1918-20) myš­ lenky řízení organizování technického vývoje samostatného Československa členů České matice technické (1895), Spolku inženýrů architektů (1865, 1920) a Technického muzea (1918).12 Stala reprezentativní představitelkou techni­ ků nejen proto, prezident Masaryk propůjčil své jméno, ale především proto, že koordinovala podporovala technickou výzkumnou činnost Československu