Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 116 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
12 Stala reprezentativní představitelkou techni­ ků nejen proto, prezident Masaryk propůjčil své jméno, ale především proto, že koordinovala podporovala technickou výzkumnou činnost Československu. Činnost práce akademii byla vzhledem jejímu charakteru rozdělena dva členské sbory, sbor odborných poradců vědeckou radu. Její relativně samostatnou složku letech 1920-33 tvořil Československý svaz pro výzkum zkoušení technicky důležitých látek konstrukcí,13 dále Psychotechnický ústav (1921), Ústav pro technické hospodářství průmyslové (1922), Ústav pro hospodářské styky emigrační kolonizační (1923). Masarykova akademie práce fungovala jako samosprávná samostatná řídící a koordinační ústřední instituce pro technickou vědu práci. Výzkumný ústav silikátový (1925), Ústav pro užilou ornitologii (1924), Ústav pro hospodárnost práce země­ dělství (1926)14 apod. Počet čle­ nů jednotlivých oborech byl stanoven nejvýše šedesát. přírodovědecký a lékařský, zemědělský lesnický, stavebnč-inženýrský, strojní elektrotech­ nický, chemicko-technologický, národohospodářský sociální). Vědecká rada vytvořila šest tříd, or­ ganizovaných podobně jako odbory. Jejich členové se podíleli zásadním řešení četných problémů technických technicko-hospodář- ských. Členové byli voleni na šestileté období volba mohla být zopakována. Při akademii pracovaly některé speciální ústavy. Každá třída mohla mít nejvíce deset členů. svých cílech spojila zájmy již zaniklé Tcchnicko-hospodářské jednoty (1918-20) myš­ lenky řízení organizování technického vývoje samostatného Československa členů České matice technické (1895), Spolku inženýrů architektů (1865, 1920) a Technického muzea (1918). Akademie mě­ la snahu zasáhnout celé oblasti technického průmyslového dění státě, což se jí zpočátku dařilo, ale nadlouho tuto úlohu nemohla plně zvládnout organizačně ani finančně. Například čtvrtý, elektrotechnický odbor zabýval především realizací elektrifikace, státních drah. Masarykova akademie práce byla dotována jednorázového jednomilionového daru amerických krajanů státních prostředků. sboru odborných poradců byli voleni odborníci všech oborů vědy prá­ ce, kdežto vědecké rady byli vybráni jen ti, kteří dosáhli významných vědeckých a tvořivých výsledků. všichni usilovali vznik nejvyššího ústředí pro technickou vědu práci, tím stala právě akademie. Zformovala vlastně dvou proudů představitelů technických věd. Zejména poloviny 30. Peníze sbírky krajanů byly vy­ užity nejen technický výzkum, ale jeho podporu organizování, získávání zahraničních poznatků (především USA) technické práci, vydávání technických knih vypisování konkursů řešení technických problémů15 apod. Sbor znalců členil odborů komisemi.sarykova akademie práce (MAP). Činnost akademie pokračovala omezeném mě- 115 . kteří nedo­ kázali České akdemii věd umění prosadit jako samostatná třída, skupiny mladších inženýrů kolem technokraticky smýšlejícího Stanislava Špačka. jejího čela do­ bě vzniku postavil profesor ČVUT Albert Vojtěch Velflík generálním tajemníkem se stal profesor Zdeněk Bažant. Hlavní těžiště práce Masarykovy akademie leželo odborech (1. let pracovní ráz akademie oslaboval převážila funkce poradní reprezentativní. Akademie mohla přijímat zahraniční členy, ale jejich působení instituci podlé­ halo schválení československého ministerstva zahraničních věci