Podle Československé národní rady badatelské vědecko-výzkum
nou základnu státu tvořilo celkem 230 pracovišť. Matice slovenské, sou
kromé Gesellschaft zur Forderung deutscher Wissenschaft Kunst und Literatur in
Bóhmen, Das technische Versuchsamt pro organizování výzkumu zkušební
činnosti technické sféře apod. Tvořily ústavy laboratoře koncentrované při vyso
kých odborných školách.
V desetiletí 1920-30 působilo ústavů (II při školách státních: poštovně-tech-
nický, vojensko-technický.)3 nebo pro zdůraznění kontinuity české česko
slovenské státnosti (například počátku 20.školského zákona číslo 135/1920 Sb. když všech těchto ústavů sou
pisech uvedeno datum vzniku, zřejmé, době monarchie bylo zřízeno ústa
vů, letech 1918-20 jich přibylo při školách státních: geologický, hyd-
rologický, chemická laboratoř Geologického ústavu zemědělských ústavů). Vznikly též nové organizace, nichž třeba uvést
Masarykovu akademii práce roku 1920, Moravskou přírodovědeckou společnost
z roku 1923, koordinační Československou národní radu badatelskou roku 1924,
Československou akademii zemědělskou roku 1924, Učenou společnost Šafaříko
vu roku 1926 apod. koncentrace nebyla vyvá
žena vznikem větších vědeckých ústavů laboratoří při průmyslových podnicích,
které měly propracovanější koncepci svého dalšího vývoje. Obnovila pokračovala Čin
nost českých německých vědeckých institucí, především Královské české společ
nosti nauk. samostatných vědeckých ústavů 122, laboratoří výzkumných stanic 12, při
muzeích, archivech knihovnách 211, při odborných společnostech 134 při re
dakcích odborných časopisů jich pracovalo výčtu patrné, výzkumné prá
ce byly soustředěny především vysokých školách.4
Výzkumná pracoviště zaměřená jednotlivé technické obory byla soustředěna
v Praze Brně. Státní ústavy řešily
zejména otázky spojené rozvojem obyvatelstva funkčností obranyschopností
republiky. let formovaly ústavy orientující
se výzkum historie, filologie, pedagogiky pracoviště pro muzejní archivní
činnost).5 Jejich soupis charakteristiku provedla letech 1926,
1931 1937 vydala Masarykova akademie práce6, která sama byla zakladatelkou
některých samostatně pracujících ústavů. ČSR vznikla významná instituce Ma
114
.
Na základě zákona číslo 86/1920 Sb. České matice. České matice technické. ČSR., státní ústavy.
Byly zakládány zejména takové ústavy, jejichž sídla rozpadu monarchie zů
stala Vídni Rakousku, ale jejichž činnost byla nezbytná pro fungování státu
(pro studia geologická, kartografická, meteorologická, zdravotnická, zemědělská,
potravinářská, radiologická aj. České akademie věd umění Národohospodářským ústavem, různých
odborných spolků. Hospodárného využití paliv, laboratoř firmy Explosie,
hydrotechnický, lékařsko-polravinářský, rybářský hydrologický, lesní biochemie
a pedologie) období 1930-35 vznikly jen tři výzkumné laboratoře. let zaznamenalo výrazný rozvoj vojenské výzkumnictví,11 dotované státem.10 nástupem německé politiky proti Československu druhé poloviny
30.7
Rozbor pracovišť výzkumnými úkoly Československé republice provedla
i Československá národní rada badatelská, avšak veřejně nepublikovala/ Její
shrnutí výzkumné činnosti bylo odlišné seznamu vyhotoveného Masarykovou
akademií práce. Při vysokých školách jich bylo
730
