Byly zakládány zejména takové ústavy, jejichž sídla rozpadu monarchie zů
stala Vídni Rakousku, ale jejichž činnost byla nezbytná pro fungování státu
(pro studia geologická, kartografická, meteorologická, zdravotnická, zemědělská,
potravinářská, radiologická aj. Vznikly též nové organizace, nichž třeba uvést
Masarykovu akademii práce roku 1920, Moravskou přírodovědeckou společnost
z roku 1923, koordinační Československou národní radu badatelskou roku 1924,
Československou akademii zemědělskou roku 1924, Učenou společnost Šafaříko
vu roku 1926 apod. let zaznamenalo výrazný rozvoj vojenské výzkumnictví,11 dotované státem. ČSR. samostatných vědeckých ústavů 122, laboratoří výzkumných stanic 12, při
muzeích, archivech knihovnách 211, při odborných společnostech 134 při re
dakcích odborných časopisů jich pracovalo výčtu patrné, výzkumné prá
ce byly soustředěny především vysokých školách.4
Výzkumná pracoviště zaměřená jednotlivé technické obory byla soustředěna
v Praze Brně. České matice technické.5 Jejich soupis charakteristiku provedla letech 1926,
1931 1937 vydala Masarykova akademie práce6, která sama byla zakladatelkou
některých samostatně pracujících ústavů. když všech těchto ústavů sou
pisech uvedeno datum vzniku, zřejmé, době monarchie bylo zřízeno ústa
vů, letech 1918-20 jich přibylo při školách státních: geologický, hyd-
rologický, chemická laboratoř Geologického ústavu zemědělských ústavů). Při vysokých školách jich bylo
730.7
Rozbor pracovišť výzkumnými úkoly Československé republice provedla
i Československá národní rada badatelská, avšak veřejně nepublikovala/ Její
shrnutí výzkumné činnosti bylo odlišné seznamu vyhotoveného Masarykovou
akademií práce. Obnovila pokračovala Čin
nost českých německých vědeckých institucí, především Královské české společ
nosti nauk. Podle Československé národní rady badatelské vědecko-výzkum
nou základnu státu tvořilo celkem 230 pracovišť. Státní ústavy řešily
zejména otázky spojené rozvojem obyvatelstva funkčností obranyschopností
republiky.
Na základě zákona číslo 86/1920 Sb. koncentrace nebyla vyvá
žena vznikem větších vědeckých ústavů laboratoří při průmyslových podnicích,
které měly propracovanější koncepci svého dalšího vývoje. Hospodárného využití paliv, laboratoř firmy Explosie,
hydrotechnický, lékařsko-polravinářský, rybářský hydrologický, lesní biochemie
a pedologie) období 1930-35 vznikly jen tři výzkumné laboratoře.školského zákona číslo 135/1920 Sb. ČSR vznikla významná instituce Ma
114
. České akademie věd umění Národohospodářským ústavem, různých
odborných spolků. České matice. Matice slovenské, sou
kromé Gesellschaft zur Forderung deutscher Wissenschaft Kunst und Literatur in
Bóhmen, Das technische Versuchsamt pro organizování výzkumu zkušební
činnosti technické sféře apod., státní ústavy.10 nástupem německé politiky proti Československu druhé poloviny
30.)3 nebo pro zdůraznění kontinuity české česko
slovenské státnosti (například počátku 20. Tvořily ústavy laboratoře koncentrované při vyso
kých odborných školách. let formovaly ústavy orientující
se výzkum historie, filologie, pedagogiky pracoviště pro muzejní archivní
činnost).
V desetiletí 1920-30 působilo ústavů (II při školách státních: poštovně-tech-
nický, vojensko-technický
