Praze technice nim patřil Zdeněk Trnka
(1912-1968),59 který přednášel Fyzikální základy elektrotechniky. letech byla síť clektroinženýrských škol rozšířena. století českých zemích byl spjat národ
ním hnutím, které neprosadilo politicky, proto stalo silným stimulem
především pro česká historiografická, filologická literární bádání přineslo urči
tý rozvoj přírodním technickým oborům, které postupně získaly převahu nad ně
meckou vědou.
4. Dále zde půso
bili Josef Stránský Vysokofrekvenční elektrotechnikou, František Rieger
(1904-1987)65 Slaboproudou elektrotechnikou později také Ladislav Haňka
(1911), významný český znalec teorie elektromagnetického pole, spoluzakladatel
(1948) také ředitel (1953-60) Výzkumného ústavu silnoproudé elektrotechniky
v Běchovicích vedoucí katedry elektromagnetického pole Elektrotechnické fa
kultě CVUT (1969-76). Proto byl rozšířen pedagogický sbor, něhož nastoupi
la celá nová generace profesorů. Organizace výzkumu
Fungování výzkumu českých zemích rámci rakousko-uherské monarchie buď
zajišťovaly laboratoře ústavy vysokých škol, nebo mezích svých možností za
štiťovaly, organizovaly podporovaly vědecké společnosti, odborné spolky nada
ce. Německé techniky univerzity byly zru
šeny podle Dekretu prezidenta Československé republiky číslo 122/1945 (německá
univerzita Praze) číslo 123 (německá Vysoká škola technická Brně Praze). malé
113
. Především dobudovala síť vysokých
škol, základě nového organizačního statutu vysokých škol2 podle tzv.
Možnost realizovat mnohé projekty, které nedostaly zelenou Rakousku-Uhersku. let 50.1. Výzkum elektrotechnice
4. Elektrotechniku
teoretickou experimentální Elektrická měření, Josef Bartoloměj Slavík
(1900-1964h60 který vedl Technickoufyziku, Jan Bašta (1899— 1989),61 zabývající se
Teorií elektrických strojů, Jaroslav Kučera (1892-1971 ),62 který vyučoval Stavbu
elektrických strojů, Antonín Kouba (1888-1964),63 který měl kurs Elektrické poho
ny, Antonín Beneš (1899-1989),w který vedl Elektrotechnologii.1 Rozvoj vědy druhé polovině 19.
Obdobně formovala nová profesorská generace brněnské technice.66 Například škol
ním roce 1949-50 byla založena Vysoká škola strojní elektrotechnická Plzni, ve
stejném období návrh Řezníčka vznikla samostatná Elektrotechnická fakul
ta ČVUT Praze, roce 1951 Elektrotechnická fakulta Vysoké škole báňské
v Ostravě, roku 1952 Elektrotechnická fakulta Vysoké škole dopravy spojov
v Žilinč Elektrotechnická fakulta Vysoké školy technické Košicích. Další úpra
vy vysokoškolské technické výuky přinesly školské reformy letech 1953, 1960,
1976, 1980, 1990 1998.4.technikách univerzitách červnu 1945.4.
umožnil vznik Československé republiky. Koncem
40. Toto nasměrování sice vytvářelo jistou počáteční provinčnost české
vědy, ale neznamenalo její izolaci.
Bylo nutné zrekonstruovat laboratoře, zajistit přednáškové sály zvládnout nebý
valé velký počet studentů
