4.1.1 Rozvoj vědy druhé polovině 19. let 50. Praze technice nim patřil Zdeněk Trnka
(1912-1968),59 který přednášel Fyzikální základy elektrotechniky.technikách univerzitách červnu 1945.
Bylo nutné zrekonstruovat laboratoře, zajistit přednáškové sály zvládnout nebý
valé velký počet studentů. Elektrotechniku
teoretickou experimentální Elektrická měření, Josef Bartoloměj Slavík
(1900-1964h60 který vedl Technickoufyziku, Jan Bašta (1899— 1989),61 zabývající se
Teorií elektrických strojů, Jaroslav Kučera (1892-1971 ),62 který vyučoval Stavbu
elektrických strojů, Antonín Kouba (1888-1964),63 který měl kurs Elektrické poho
ny, Antonín Beneš (1899-1989),w který vedl Elektrotechnologii. Organizace výzkumu
Fungování výzkumu českých zemích rámci rakousko-uherské monarchie buď
zajišťovaly laboratoře ústavy vysokých škol, nebo mezích svých možností za
štiťovaly, organizovaly podporovaly vědecké společnosti, odborné spolky nada
ce. Koncem
40.
umožnil vznik Československé republiky.4.
Možnost realizovat mnohé projekty, které nedostaly zelenou Rakousku-Uhersku. Především dobudovala síť vysokých
škol, základě nového organizačního statutu vysokých škol2 podle tzv. Další úpra
vy vysokoškolské technické výuky přinesly školské reformy letech 1953, 1960,
1976, 1980, 1990 1998.4. malé
113
. Výzkum elektrotechnice
4.66 Například škol
ním roce 1949-50 byla založena Vysoká škola strojní elektrotechnická Plzni, ve
stejném období návrh Řezníčka vznikla samostatná Elektrotechnická fakul
ta ČVUT Praze, roce 1951 Elektrotechnická fakulta Vysoké škole báňské
v Ostravě, roku 1952 Elektrotechnická fakulta Vysoké škole dopravy spojov
v Žilinč Elektrotechnická fakulta Vysoké školy technické Košicích. Dále zde půso
bili Josef Stránský Vysokofrekvenční elektrotechnikou, František Rieger
(1904-1987)65 Slaboproudou elektrotechnikou později také Ladislav Haňka
(1911), významný český znalec teorie elektromagnetického pole, spoluzakladatel
(1948) také ředitel (1953-60) Výzkumného ústavu silnoproudé elektrotechniky
v Běchovicích vedoucí katedry elektromagnetického pole Elektrotechnické fa
kultě CVUT (1969-76). Toto nasměrování sice vytvářelo jistou počáteční provinčnost české
vědy, ale neznamenalo její izolaci.
Obdobně formovala nová profesorská generace brněnské technice. století českých zemích byl spjat národ
ním hnutím, které neprosadilo politicky, proto stalo silným stimulem
především pro česká historiografická, filologická literární bádání přineslo urči
tý rozvoj přírodním technickým oborům, které postupně získaly převahu nad ně
meckou vědou. letech byla síť clektroinženýrských škol rozšířena. Proto byl rozšířen pedagogický sbor, něhož nastoupi
la celá nová generace profesorů. Německé techniky univerzity byly zru
šeny podle Dekretu prezidenta Československé republiky číslo 122/1945 (německá
univerzita Praze) číslo 123 (německá Vysoká škola technická Brně Praze)
