Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 114 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
4. letech byla síť clektroinženýrských škol rozšířena.4.1 Rozvoj vědy druhé polovině 19. malé­ 113 . Praze technice nim patřil Zdeněk Trnka (1912-1968),59 který přednášel Fyzikální základy elektrotechniky. Především dobudovala síť vysokých škol, základě nového organizačního statutu vysokých škol2 podle tzv.technikách univerzitách červnu 1945. let 50. Výzkum elektrotechnice 4. Německé techniky univerzity byly zru­ šeny podle Dekretu prezidenta Československé republiky číslo 122/1945 (německá univerzita Praze) číslo 123 (německá Vysoká škola technická Brně Praze). 4. Obdobně formovala nová profesorská generace brněnské technice. Toto nasměrování sice vytvářelo jistou počáteční provinčnost české vědy, ale neznamenalo její izolaci. Další úpra­ vy vysokoškolské technické výuky přinesly školské reformy letech 1953, 1960, 1976, 1980, 1990 1998. umožnil vznik Československé republiky.1. Bylo nutné zrekonstruovat laboratoře, zajistit přednáškové sály zvládnout nebý­ valé velký počet studentů. Proto byl rozšířen pedagogický sbor, něhož nastoupi­ la celá nová generace profesorů. Koncem 40. Elektrotechniku teoretickou experimentální Elektrická měření, Josef Bartoloměj Slavík (1900-1964h60 který vedl Technickoufyziku, Jan Bašta (1899— 1989),61 zabývající se Teorií elektrických strojů, Jaroslav Kučera (1892-1971 ),62 který vyučoval Stavbu elektrických strojů, Antonín Kouba (1888-1964),63 který měl kurs Elektrické poho­ ny, Antonín Beneš (1899-1989),w který vedl Elektrotechnologii. Organizace výzkumu Fungování výzkumu českých zemích rámci rakousko-uherské monarchie buď zajišťovaly laboratoře ústavy vysokých škol, nebo mezích svých možností za­ štiťovaly, organizovaly podporovaly vědecké společnosti, odborné spolky nada­ ce. Možnost realizovat mnohé projekty, které nedostaly zelenou Rakousku-Uhersku.66 Například škol­ ním roce 1949-50 byla založena Vysoká škola strojní elektrotechnická Plzni, ve stejném období návrh Řezníčka vznikla samostatná Elektrotechnická fakul­ ta ČVUT Praze, roce 1951 Elektrotechnická fakulta Vysoké škole báňské v Ostravě, roku 1952 Elektrotechnická fakulta Vysoké škole dopravy spojov v Žilinč Elektrotechnická fakulta Vysoké školy technické Košicích. století českých zemích byl spjat národ­ ním hnutím, které neprosadilo politicky, proto stalo silným stimulem především pro česká historiografická, filologická literární bádání přineslo urči­ tý rozvoj přírodním technickým oborům, které postupně získaly převahu nad ně­ meckou vědou. Dále zde půso­ bili Josef Stránský Vysokofrekvenční elektrotechnikou, František Rieger (1904-1987)65 Slaboproudou elektrotechnikou později také Ladislav Haňka (1911), významný český znalec teorie elektromagnetického pole, spoluzakladatel (1948) také ředitel (1953-60) Výzkumného ústavu silnoproudé elektrotechniky v Běchovicích vedoucí katedry elektromagnetického pole Elektrotechnické fa­ kultě CVUT (1969-76)