19 Obecný zájem studium technických vysokých školách
v Praze Brně mezi lety 1869-1937 zájem strojní elektrotechnické inženýr
ství letech 1918-37 ukazují tabulky (str.
Na ČVUT Praze školním roce 1932-33 uplatnila nová koncepce učebních
plánů.
V Brně české technice vznikly další ústavy,22 Ústav slaboproudé elek
trotechniky Ústav technické elektrochemie.
Nauka elektřině začala vyučovat školním roce 1901-02 České techni
ce Františka Josefa Brně, čtyřhodinových přednáškách jednou týdně teo
retické fyziky univerzitního profesora Františka Koláčka (1881-1942),20 jehož asi
stentem byl František Záviška (1879-1945). Koncem roku 1908 přišel Brna Vladimír List, dřívější šéfkonstruklér Kři
žíkových závodů Praze, který zde uvedl život katedru konstruktivní elektrotech
niky. Studijní plány obou oddělení však zpo
čátku příliš obsahově nelišily. Teprve druhé polo
vině 20. Doktorskou
hodnost, udělovanou roku 1901, však získalo necelé jedno procento úspěšných
absolventů oboru.18 Přestože studium bylo náročné nejen duševně, ale fyzicky,
hlásilo něj rozmezí let 1919-38 průměru tisíc studentů ročně. 191). 190) (str. let uskutečnil české brněnské technice reformátor elektrotechnic
kého studia Vladimír List. Velmi důleži
tou pro studenty elektrotechniky byla též katedra pružnosti pevnosti, kde působi
li Karel Spála (1875-1953) Robert Nejepsa (1906-1985). Oba později odešli pražskou
univerzitu pracoviště obecné technické fyziky, které vybudovali, převzal Vladi
mír Novák (1869-1944) asistentství Bedřicha Macků (1879-1929). Roku 1902
založil profesor Josef Sumec (I867-1934)21 katedru obecné speciální elektrotech
niky.16 Podle nich nově osmisemeslrové elektrotechnické inženýrství první
ho ročníku studia důsledně oddělilo strojnického inženýrství výrazněji roz
šířily všechny dosud vyučované elektrotechnické předměty, nimž přidaly již
uvedené nové kursy. světové válce škola podle orga
106
. ČVUT Praze bylo školním roce 1948-49 rozděleno
studium elektrotechniky ročníku směr silnoproudý slaboproudý,15 což již
v polovině 20. Navíc elektrotechnickém inženýrství převažovaly
i třetím čtvrtém ročníku přednášky strojnickým zaměřením.(1879-1981), původně konstruktér čerpadel firmy Breitfeld Daněk například pro
Káranský vodovod vodárnu Braník později profesor ČVUT zaměřením lí
cování, technickou mechaniku, strojnické kreslení pracovní stroje. let byl zaveden třetím čtvrtém ročníku kurs Elektrotechnika slabých
proudu Ústavu elektrotechniky slabých proudů Adolfa Subrla (1882-1951),13 ve
školním roce 1937-38 bylo možno zvolil jednosemestrový postgraduální Kurs pro
radiotechniku14 specializovaném studiu vybírat mezi silnoproudým slabo-
proudým zaměřením.12 Členilo základní, první státní zkoušky, specializova
né, sedmého devátého semestru.17 jejich složení museli zvládnout
320 hodin přednášek cvičení, což při osmiscmeslrovém členění výuky bylo prů
měru hodin týdně.
Od školního roku 1923-24 bylo studium obou odděleních koncipováno jako
devítisemestrové. Studenti skládali první druhou státní zkoušku během studia
absolvovali více než prospěchových zkoušek. Elektrotechnič
tí inženýři byli ledy vychováváni spíše jako konstruktéři silnoproudých zařízení, což
odpovídalo tehdejší orientaci elektrotechnického průmyslu
