Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 107 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
191). Na ČVUT Praze školním roce 1932-33 uplatnila nová koncepce učebních plánů. let byl zaveden třetím čtvrtém ročníku kurs Elektrotechnika slabých proudu Ústavu elektrotechniky slabých proudů Adolfa Subrla (1882-1951),13 ve školním roce 1937-38 bylo možno zvolil jednosemestrový postgraduální Kurs pro radiotechniku14 specializovaném studiu vybírat mezi silnoproudým slabo- proudým zaměřením. Studenti skládali první druhou státní zkoušku během studia absolvovali více než prospěchových zkoušek.16 Podle nich nově osmisemeslrové elektrotechnické inženýrství první­ ho ročníku studia důsledně oddělilo strojnického inženýrství výrazněji roz­ šířily všechny dosud vyučované elektrotechnické předměty, nimž přidaly již uvedené nové kursy. Elektrotechnič­ tí inženýři byli ledy vychováváni spíše jako konstruktéři silnoproudých zařízení, což odpovídalo tehdejší orientaci elektrotechnického průmyslu. Od školního roku 1923-24 bylo studium obou odděleních koncipováno jako devítisemestrové. Roku 1902 založil profesor Josef Sumec (I867-1934)21 katedru obecné speciální elektrotech­ niky. let uskutečnil české brněnské technice reformátor elektrotechnic­ kého studia Vladimír List. Nauka elektřině začala vyučovat školním roce 1901-02 České techni­ ce Františka Josefa Brně, čtyřhodinových přednáškách jednou týdně teo­ retické fyziky univerzitního profesora Františka Koláčka (1881-1942),20 jehož asi­ stentem byl František Záviška (1879-1945). V Brně české technice vznikly další ústavy,22 Ústav slaboproudé elek­ trotechniky Ústav technické elektrochemie.18 Přestože studium bylo náročné nejen duševně, ale fyzicky, hlásilo něj rozmezí let 1919-38 průměru tisíc studentů ročně. Navíc elektrotechnickém inženýrství převažovaly i třetím čtvrtém ročníku přednášky strojnickým zaměřením. Velmi důleži­ tou pro studenty elektrotechniky byla též katedra pružnosti pevnosti, kde působi­ li Karel Spála (1875-1953) Robert Nejepsa (1906-1985). Doktorskou hodnost, udělovanou roku 1901, však získalo necelé jedno procento úspěšných absolventů oboru. Oba později odešli pražskou univerzitu pracoviště obecné technické fyziky, které vybudovali, převzal Vladi­ mír Novák (1869-1944) asistentství Bedřicha Macků (1879-1929). ČVUT Praze bylo školním roce 1948-49 rozděleno studium elektrotechniky ročníku směr silnoproudý slaboproudý,15 což již v polovině 20. světové válce škola podle orga­ 106 .17 jejich složení museli zvládnout 320 hodin přednášek cvičení, což při osmiscmeslrovém členění výuky bylo prů­ měru hodin týdně.12 Členilo základní, první státní zkoušky, specializova­ né, sedmého devátého semestru. 190) (str. Teprve druhé polo­ vině 20. Studijní plány obou oddělení však zpo­ čátku příliš obsahově nelišily. Koncem roku 1908 přišel Brna Vladimír List, dřívější šéfkonstruklér Kři­ žíkových závodů Praze, který zde uvedl život katedru konstruktivní elektrotech­ niky.(1879-1981), původně konstruktér čerpadel firmy Breitfeld Daněk například pro Káranský vodovod vodárnu Braník později profesor ČVUT zaměřením lí­ cování, technickou mechaniku, strojnické kreslení pracovní stroje.19 Obecný zájem studium technických vysokých školách v Praze Brně mezi lety 1869-1937 zájem strojní elektrotechnické inženýr­ ství letech 1918-37 ukazují tabulky (str