Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 107 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Studijní plány obou oddělení však zpo­ čátku příliš obsahově nelišily. let byl zaveden třetím čtvrtém ročníku kurs Elektrotechnika slabých proudu Ústavu elektrotechniky slabých proudů Adolfa Subrla (1882-1951),13 ve školním roce 1937-38 bylo možno zvolil jednosemestrový postgraduální Kurs pro radiotechniku14 specializovaném studiu vybírat mezi silnoproudým slabo- proudým zaměřením. Od školního roku 1923-24 bylo studium obou odděleních koncipováno jako devítisemestrové. Doktorskou hodnost, udělovanou roku 1901, však získalo necelé jedno procento úspěšných absolventů oboru. Navíc elektrotechnickém inženýrství převažovaly i třetím čtvrtém ročníku přednášky strojnickým zaměřením.(1879-1981), původně konstruktér čerpadel firmy Breitfeld Daněk například pro Káranský vodovod vodárnu Braník později profesor ČVUT zaměřením lí­ cování, technickou mechaniku, strojnické kreslení pracovní stroje.19 Obecný zájem studium technických vysokých školách v Praze Brně mezi lety 1869-1937 zájem strojní elektrotechnické inženýr­ ství letech 1918-37 ukazují tabulky (str. Studenti skládali první druhou státní zkoušku během studia absolvovali více než prospěchových zkoušek.17 jejich složení museli zvládnout 320 hodin přednášek cvičení, což při osmiscmeslrovém členění výuky bylo prů­ měru hodin týdně.12 Členilo základní, první státní zkoušky, specializova­ né, sedmého devátého semestru. Koncem roku 1908 přišel Brna Vladimír List, dřívější šéfkonstruklér Kři­ žíkových závodů Praze, který zde uvedl život katedru konstruktivní elektrotech­ niky. Na ČVUT Praze školním roce 1932-33 uplatnila nová koncepce učebních plánů. 190) (str. 191). Velmi důleži­ tou pro studenty elektrotechniky byla též katedra pružnosti pevnosti, kde působi­ li Karel Spála (1875-1953) Robert Nejepsa (1906-1985). Teprve druhé polo­ vině 20. světové válce škola podle orga­ 106 . Elektrotechnič­ tí inženýři byli ledy vychováváni spíše jako konstruktéři silnoproudých zařízení, což odpovídalo tehdejší orientaci elektrotechnického průmyslu. Oba později odešli pražskou univerzitu pracoviště obecné technické fyziky, které vybudovali, převzal Vladi­ mír Novák (1869-1944) asistentství Bedřicha Macků (1879-1929). V Brně české technice vznikly další ústavy,22 Ústav slaboproudé elek­ trotechniky Ústav technické elektrochemie. Roku 1902 založil profesor Josef Sumec (I867-1934)21 katedru obecné speciální elektrotech­ niky. ČVUT Praze bylo školním roce 1948-49 rozděleno studium elektrotechniky ročníku směr silnoproudý slaboproudý,15 což již v polovině 20.18 Přestože studium bylo náročné nejen duševně, ale fyzicky, hlásilo něj rozmezí let 1919-38 průměru tisíc studentů ročně.16 Podle nich nově osmisemeslrové elektrotechnické inženýrství první­ ho ročníku studia důsledně oddělilo strojnického inženýrství výrazněji roz­ šířily všechny dosud vyučované elektrotechnické předměty, nimž přidaly již uvedené nové kursy. let uskutečnil české brněnské technice reformátor elektrotechnic­ kého studia Vladimír List. Nauka elektřině začala vyučovat školním roce 1901-02 České techni­ ce Františka Josefa Brně, čtyřhodinových přednáškách jednou týdně teo­ retické fyziky univerzitního profesora Františka Koláčka (1881-1942),20 jehož asi­ stentem byl František Záviška (1879-1945)