Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 106 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V elektrotechnickém oddělení pracovalo již školním roce 1921-22 několik elektrotechnických ústavů. Kurs Vybrané statě oboru elek­ trických strojů řídil Bohuslav Závada (1883— 1927)8 Jaroslav Kučera (1892-1971 ). Ústav elektrických sítí elektráren Emila Na­ vrátila Ústav elektrických pohonů drah Zdeňka Vejdělka (1882-1931). Prohloubil partie zabývající střídavými proudy, zavedl přednášky teorii vícefázových soustav asynchronního motoru doporu­ čil nový kurs Základy vysokofrekvenční techniky telegrafie bez drátu, zavedený od školního roku 1914-15.11 elektrotechnickém odboru hrála významnou úlohu i katedra matematiky, fyziky technické mechaniky, kterou vedl Karel Brunhofer 105 . Malým školským zákonem. Kromě toho Šimek přednášel Elektrické dráhy Nauku o měření elektrickém* kde zavedl laboratorní cvičení.4 Ústavy obstarávaly výuku svém elektrotechnickém zaměření vypisovaly přednášky po­ vinné, doporučené cvičení.2 Byl Ústav elektrických strojů Karla Nováka, Ústav teoretické experimentální elektrotechniky Ludvíka Šimka,3 který podílel na vzniku zkušebny elektrických strojů. let vznikl ještě Ústav výroby rozvodu elektrické energie Josefa Řezníčka (1893—1953)10 nový Ústav vysokofrekvenční elektrotechniky Josefa Stránského (1900-1983). 4. letech patřily Šimkovy přednášky z vysokofrekvenční elektrotechniky rozšířené Úvod vysokofrekvenčního prak­ tika Vybrané statě teorie střídavých proudů. České vysoké učení technické Praze, Vysoké učení technické Brně, české německé univerzity jejich elektrotechnické ústavy a fakulty první Československé republice Výuka vysokých školách vzniku Československé republiky byla upravena zá­ konem číslo 135/1920 Sb.1 Jednou nich byla Vysoká škola strojního elektrotechnického inženýrství, která vnitřně Členila dvě oddělení, tj.přístrojů užívaných elektrotechnické praxi. Vedle těchto kursů bylo možné navštěvoval další, na­ příklad Elektrotechnologii mechanickou technologii Jaromíra Jiráka (1888— 1955)5 od školního roku 1924-25 roku 1927 Stavbu strojů pro elektrotechniky, níž participovali učitelé dvou nových ústavů: Ústavu strojů Václava Krouzy (1880-1956)6 a Ústavu obecné elektrotechniky Leopolda Šrámka (1882-1943).9 Na počátku 30. Ludvík Šimek, Domalípúv asistent, koncem roku 1909 stal jeho nástupcem. Učitelé konali též vědecké praktic­ ké práce elektrotechnickém oboru, něž byli požádáni firmami výrobci. Šimkovi podařilo dále rozšířit výuku elektrotechniky svém kursu Elektrotech­ nika teoretická experimentální. 30.3. sobotu chodilo nepovinné exkurze. strojního elektrotechnického inženýr­ ství. Týdně přednášelo pondělí pálku asi až 43 povinných kursů cvičení. ČSR, tzv. školního roku 1914-15 probíhala doporučená tříhodinová přednáška Elektrotechnologie vedení Zdeňka Vejdělka (1882-1931). roku 1919 bylo možno strojní elektrotechnické obory přijímat absol­ venty průmyslových škol ženy.3. Podle něho vzniklo České vysoké učení technické Praze šesti samostatnými vysokými ško­ lami.7 dalším nepo­ vinným přednáškám seminářům 20