Ludvík Šimek, Domalípúv asistent, koncem roku 1909 stal jeho nástupcem. Kromě toho Šimek přednášel Elektrické dráhy Nauku
o měření elektrickém* kde zavedl laboratorní cvičení.přístrojů užívaných elektrotechnické praxi.
4.
V elektrotechnickém oddělení pracovalo již školním roce 1921-22 několik
elektrotechnických ústavů. roku 1919 bylo možno strojní elektrotechnické obory přijímat absol
venty průmyslových škol ženy.11 elektrotechnickém odboru hrála významnou úlohu
i katedra matematiky, fyziky technické mechaniky, kterou vedl Karel Brunhofer
105
. Týdně přednášelo pondělí pálku asi až
43 povinných kursů cvičení. sobotu chodilo nepovinné exkurze. letech patřily Šimkovy přednášky
z vysokofrekvenční elektrotechniky rozšířené Úvod vysokofrekvenčního prak
tika Vybrané statě teorie střídavých proudů.4 Ústavy
obstarávaly výuku svém elektrotechnickém zaměření vypisovaly přednášky po
vinné, doporučené cvičení.3. Podle něho
vzniklo České vysoké učení technické Praze šesti samostatnými vysokými ško
lami.2 Byl Ústav elektrických strojů Karla Nováka, Ústav
teoretické experimentální elektrotechniky Ludvíka Šimka,3 který podílel na
vzniku zkušebny elektrických strojů. Malým školským zákonem. školního roku 1914-15
probíhala doporučená tříhodinová přednáška Elektrotechnologie vedení Zdeňka
Vejdělka (1882-1931). Prohloubil partie zabývající střídavými proudy,
zavedl přednášky teorii vícefázových soustav asynchronního motoru doporu
čil nový kurs Základy vysokofrekvenční techniky telegrafie bez drátu, zavedený od
školního roku 1914-15. Vedle těchto kursů bylo možné navštěvoval další, na
příklad Elektrotechnologii mechanickou technologii Jaromíra Jiráka (1888— 1955)5
od školního roku 1924-25 roku 1927 Stavbu strojů pro elektrotechniky, níž
participovali učitelé dvou nových ústavů: Ústavu strojů Václava Krouzy (1880-1956)6
a Ústavu obecné elektrotechniky Leopolda Šrámka (1882-1943).9
Na počátku 30.
Šimkovi podařilo dále rozšířit výuku elektrotechniky svém kursu Elektrotech
nika teoretická experimentální. Kurs Vybrané statě oboru elek
trických strojů řídil Bohuslav Závada (1883— 1927)8 Jaroslav Kučera (1892-1971 ). Ústav elektrických sítí elektráren Emila Na
vrátila Ústav elektrických pohonů drah Zdeňka Vejdělka (1882-1931). let vznikl ještě Ústav výroby rozvodu elektrické energie Josefa
Řezníčka (1893—1953)10 nový Ústav vysokofrekvenční elektrotechniky Josefa
Stránského (1900-1983). Učitelé konali též vědecké praktic
ké práce elektrotechnickém oboru, něž byli požádáni firmami výrobci.1 Jednou nich byla Vysoká škola strojního elektrotechnického inženýrství,
která vnitřně Členila dvě oddělení, tj. České vysoké učení technické Praze, Vysoké
učení technické Brně, české německé
univerzity jejich elektrotechnické ústavy
a fakulty první Československé republice
Výuka vysokých školách vzniku Československé republiky byla upravena zá
konem číslo 135/1920 Sb.7 dalším nepo
vinným přednáškám seminářům 20. ČSR, tzv.3. 30. strojního elektrotechnického inženýr
ství
