Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 106 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
9 Na počátku 30. České vysoké učení technické Praze, Vysoké učení technické Brně, české německé univerzity jejich elektrotechnické ústavy a fakulty první Československé republice Výuka vysokých školách vzniku Československé republiky byla upravena zá­ konem číslo 135/1920 Sb. Kurs Vybrané statě oboru elek­ trických strojů řídil Bohuslav Závada (1883— 1927)8 Jaroslav Kučera (1892-1971 ). Šimkovi podařilo dále rozšířit výuku elektrotechniky svém kursu Elektrotech­ nika teoretická experimentální.4 Ústavy obstarávaly výuku svém elektrotechnickém zaměření vypisovaly přednášky po­ vinné, doporučené cvičení. Malým školským zákonem. sobotu chodilo nepovinné exkurze. školního roku 1914-15 probíhala doporučená tříhodinová přednáška Elektrotechnologie vedení Zdeňka Vejdělka (1882-1931). 4. Týdně přednášelo pondělí pálku asi až 43 povinných kursů cvičení. roku 1919 bylo možno strojní elektrotechnické obory přijímat absol­ venty průmyslových škol ženy. ČSR, tzv. 30. Ludvík Šimek, Domalípúv asistent, koncem roku 1909 stal jeho nástupcem. Ústav elektrických sítí elektráren Emila Na­ vrátila Ústav elektrických pohonů drah Zdeňka Vejdělka (1882-1931).11 elektrotechnickém odboru hrála významnou úlohu i katedra matematiky, fyziky technické mechaniky, kterou vedl Karel Brunhofer 105 . Prohloubil partie zabývající střídavými proudy, zavedl přednášky teorii vícefázových soustav asynchronního motoru doporu­ čil nový kurs Základy vysokofrekvenční techniky telegrafie bez drátu, zavedený od školního roku 1914-15.3.7 dalším nepo­ vinným přednáškám seminářům 20. Kromě toho Šimek přednášel Elektrické dráhy Nauku o měření elektrickém* kde zavedl laboratorní cvičení. Podle něho vzniklo České vysoké učení technické Praze šesti samostatnými vysokými ško­ lami.přístrojů užívaných elektrotechnické praxi. Vedle těchto kursů bylo možné navštěvoval další, na­ příklad Elektrotechnologii mechanickou technologii Jaromíra Jiráka (1888— 1955)5 od školního roku 1924-25 roku 1927 Stavbu strojů pro elektrotechniky, níž participovali učitelé dvou nových ústavů: Ústavu strojů Václava Krouzy (1880-1956)6 a Ústavu obecné elektrotechniky Leopolda Šrámka (1882-1943). V elektrotechnickém oddělení pracovalo již školním roce 1921-22 několik elektrotechnických ústavů. let vznikl ještě Ústav výroby rozvodu elektrické energie Josefa Řezníčka (1893—1953)10 nový Ústav vysokofrekvenční elektrotechniky Josefa Stránského (1900-1983).3. letech patřily Šimkovy přednášky z vysokofrekvenční elektrotechniky rozšířené Úvod vysokofrekvenčního prak­ tika Vybrané statě teorie střídavých proudů. strojního elektrotechnického inženýr­ ství.2 Byl Ústav elektrických strojů Karla Nováka, Ústav teoretické experimentální elektrotechniky Ludvíka Šimka,3 který podílel na vzniku zkušebny elektrických strojů. Učitelé konali též vědecké praktic­ ké práce elektrotechnickém oboru, něž byli požádáni firmami výrobci.1 Jednou nich byla Vysoká škola strojního elektrotechnického inženýrství, která vnitřně Členila dvě oddělení, tj