profesora fyziky Františka Adama Petřiny (1799-1855) pražské univerzity. suterénu nacházely místnosti pro zkoušení kabelů,
akumulátorovna transformátorovna. Koncepce jeho činnosti vycházela poznat
ků Domalípova asistenta Ludvíka Simka, které získal při pobytech zahraničních
fyzikálních elektrotechnických ústavech při vysokých školách Berlíně, Curychu,
Karlsruhc Darmstadtu. jejího čela postavil bývalý Domalí-
pův asistent poté vrchní inženýr Elektrických podniků města Prahy roku 1907
profesor konstruktivní elektrotechniky české technice Karel Novák. Zengerova), společná pro fyzikální
a elektrotechnické výklady. Ústav byl napojen městskou elektrickou síť. Ústav začal pracovat září 1906.3 Katedra pracovala složení: mi
mořádný profesor Domalíp, asistent Karel Novák (1867-1941) jeden sluha. Kurs Konstruktivní elektrotechnika ve
4. Domalíp vedl tříhodinovou povinnou přednáš
ku pro ročník názvem Elektrotechnika I. Navíc byl školním roce 1909-10 zaveden předmět Elektrické dráhy
jako dvouhodinová přednáška. Vznikla tak podstatě ka
tedra pro konstruktivní elektrotechniku.
Hlavním úkolem ústavu byla výuka laboratorní práce posluchači jejich se
znamování základními teoretickými jevy elektrotechniky, vlastnostmi strojů
104
. Následující školní rok 1910-11 přinesl rozšíření elektrotechnické vý
uky další mimořádné předměty: Komutátorové motory rotační konvertory, kte
ré vedl Václav PoŠík (1874-1952), Zabezpečování vozby vlakové telegrafii te
lefonii, jež přednášel Jaroslav Klika (1874-1953)., jejímž obsahem byla teorie elektric
kých strojů elektrických sítí elektrická měření. Zengcrovi Domalípovi souvislosti rozšířením rozsahu učiva po
dařilo zřídit samostatný Fyzikální elektrotechnický ústav.
V budově byly umístěny laboratoř pro měření základních veličin, odporů induk
cí kapacit, kompenzačního měření železa pro praktika běhu elektrotechnic
kých studií, laboratoř pro vysoká napětí, laboratoř pro speciální měření, laboratoř
pro fotometrii, cejchovna, mechanická dílna, chemická fotografická komora, stro
jovna, Čtyři kabinety velká posluchárna (tzv.5 Elektro
technika organizačně stále patřila rámce strojního inženýrství,6 době, kdy
měla již dvě samostatné katedry. ročníku navazovala
nepovinná dvouhodinová přednáška Elektrotechnika II. Podle Šimkova Listová doporučení měla
vzniknout tzv. ročníku přednášel Novák. Teprve
po sedmi letech nepovinných přednášek, školním roce 1891-92, vznikla praž
ské české technice katedra pro elektrotechniku.
K., zaměřená návrhy toči
vých elektrických strojů transformátorů.7 Sídlil dvoře budovy
české techniky, postavené letech 1870-74 Ignácem Ullmannem (1822-1897) na
Karlově náměstí Praze, kde původně stál Dienzenhoferův kostelík. školním roce 1910—11 došlo
k rozdělení původně strojního inženýrství dva směry, strojnický elektrotech
nický, společnými prvními dvěma ročníky. doby se
laboratoře pro fyziku elektrotechniku nacházely Zdcrazském křídle české tech
niky. Později tuto přednášku nahradily samostatné celky
Stavba elektrických strojů, Elektrovodné sítě instalace Elektrárenství elektric
ká zařízení.
Dalším rozšířením elektrotechnické výuky bylo zřízení stolice pro stavbu strojů se
zřetelem elektrotechnice4 školním roce 1898-99. Pro tento obor habilitoval Ludvík Simek
(1875-1945). elektrotechnická dohlídka zkušebna, ale bohužel nezbyly fi
nanční prostředky
