Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 105 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
profesora fyziky Františka Adama Petřiny (1799-1855) pražské univerzity. suterénu nacházely místnosti pro zkoušení kabelů, akumulátorovna transformátorovna. Koncepce jeho činnosti vycházela poznat­ ků Domalípova asistenta Ludvíka Simka, které získal při pobytech zahraničních fyzikálních elektrotechnických ústavech při vysokých školách Berlíně, Curychu, Karlsruhc Darmstadtu. jejího čela postavil bývalý Domalí- pův asistent poté vrchní inženýr Elektrických podniků města Prahy roku 1907 profesor konstruktivní elektrotechniky české technice Karel Novák. Zengerova), společná pro fyzikální a elektrotechnické výklady. Ústav byl napojen městskou elektrickou síť. Ústav začal pracovat září 1906.3 Katedra pracovala složení: mi­ mořádný profesor Domalíp, asistent Karel Novák (1867-1941) jeden sluha. Kurs Konstruktivní elektrotechnika ve 4. Domalíp vedl tříhodinovou povinnou přednáš­ ku pro ročník názvem Elektrotechnika I. Navíc byl školním roce 1909-10 zaveden předmět Elektrické dráhy jako dvouhodinová přednáška. Vznikla tak podstatě ka­ tedra pro konstruktivní elektrotechniku. Hlavním úkolem ústavu byla výuka laboratorní práce posluchači jejich se­ znamování základními teoretickými jevy elektrotechniky, vlastnostmi strojů 104 . Následující školní rok 1910-11 přinesl rozšíření elektrotechnické vý­ uky další mimořádné předměty: Komutátorové motory rotační konvertory, kte­ ré vedl Václav PoŠík (1874-1952), Zabezpečování vozby vlakové telegrafii te­ lefonii, jež přednášel Jaroslav Klika (1874-1953)., jejímž obsahem byla teorie elektric­ kých strojů elektrických sítí elektrická měření. Zengcrovi Domalípovi souvislosti rozšířením rozsahu učiva po­ dařilo zřídit samostatný Fyzikální elektrotechnický ústav. V budově byly umístěny laboratoř pro měření základních veličin, odporů induk­ cí kapacit, kompenzačního měření železa pro praktika běhu elektrotechnic­ kých studií, laboratoř pro vysoká napětí, laboratoř pro speciální měření, laboratoř pro fotometrii, cejchovna, mechanická dílna, chemická fotografická komora, stro­ jovna, Čtyři kabinety velká posluchárna (tzv.5 Elektro­ technika organizačně stále patřila rámce strojního inženýrství,6 době, kdy měla již dvě samostatné katedry. ročníku navazovala nepovinná dvouhodinová přednáška Elektrotechnika II. Podle Šimkova Listová doporučení měla vzniknout tzv. ročníku přednášel Novák. Teprve po sedmi letech nepovinných přednášek, školním roce 1891-92, vznikla praž­ ské české technice katedra pro elektrotechniku. K., zaměřená návrhy toči­ vých elektrických strojů transformátorů.7 Sídlil dvoře budovy české techniky, postavené letech 1870-74 Ignácem Ullmannem (1822-1897) na Karlově náměstí Praze, kde původně stál Dienzenhoferův kostelík. školním roce 1910—11 došlo k rozdělení původně strojního inženýrství dva směry, strojnický elektrotech­ nický, společnými prvními dvěma ročníky. doby se laboratoře pro fyziku elektrotechniku nacházely Zdcrazském křídle české tech­ niky. Později tuto přednášku nahradily samostatné celky Stavba elektrických strojů, Elektrovodné sítě instalace Elektrárenství elektric­ ká zařízení. Dalším rozšířením elektrotechnické výuky bylo zřízení stolice pro stavbu strojů se zřetelem elektrotechnice4 školním roce 1898-99. Pro tento obor habilitoval Ludvík Simek (1875-1945). elektrotechnická dohlídka zkušebna, ale bohužel nezbyly fi­ nanční prostředky