Elektrotechnika středem zájmu

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Walter Conrad

Strana 64 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zkoumaná látka nanesena hrot více nebo méně brzdí emisi elektronů. Zejména mikroelektronice (podrobněji všimneme v kapitole technologie využívající přesnosti tisíciny deseti­ tisíciny milimetru samozřejmým nezbytným předpokladem. Dnes však vyžaduje přesnost tisíckrát nebo ještě více­ krát větší. začátcích strojírenské výroby byla úctyhodný výkon považována přesnost rozměrů několik milimetrů. Elektronový mikroskop elektrostatickým polem vytváří stínové obrazy pomocí elektronů emitovaných silném elektrickém poli z ostrého kovového hrotu pohybujících přímočaře stínítku. Takovými objekty jsou např. pomocí počítače. kovy polovodiče, nichž nás zajímá struktura povrchu její změny. 62 . O ostatních typech elektronových mikroskopů zmíníme jen velmi stručně.umístěných větší vzdálenosti přístroje. Objekt také „ohmatáván“ řádek za řádkem bod bodem elektronovou sondou, ale detektory záření jsou umístěny před objektem zachycují odražené elektrony nebo sekundární elektrony uvolněné objektu dopadem paprsku. Lze dosáhnout tak velkých zvětšení, jsou prokazatelné jednotlivé atomy. Při výrobě integrovaných elektronických obvodů musí povrchu materiálu vyleptávat složité obrazce rozměry tisícinách milimetru nebo musí podobné obrazce nanášet podobě tenkých vrstev jiných materiálů. Tím opět získají elektrické signály pro obrazovku. Jiný typ řádkovacího elektronového mikroskopu určen pozo­ rování objektů, které jsou pro elektronové paprsky „neprůhledné“ . Obrazy jsou vytvářeny časovým sledem elektrických signálů, takže mohou být také zazname­ nány magnetickou pásku dodatečně vyhodnocovány, např. Výsledkem obraz povrchu zkoumaného objektu, který (na rozdíl obrazů optických mikro­ skopů) vyznačuje velkou hloubkou ostrosti. E sonda jako emný nástroj Charakteristickým znakem moderní techniky (mimo jiné) zmen­ šování rozměrů součástek celých zařízení, což klade stále rostoucí požadavky přesnost opracování. Nejstarší, „klasický“ elektronový mikroskop zcela odpovídá chodem paprsku optickému projekčnímu mikroskopu, avšak optický systém něm nahrazen elektrickými magnetickými čočkami