Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Místo dopadu tvoří takřka bodový zdroj
rentgenových paprsků, které toho místa šíří přímočaře kuželovém
svazku.dopadu rentgenové paprsky vybuzené kinetickou energií elektronů. 28.
S postupem obvyklým televizoru setkáváme řádkovacího
elektronového mikroskopu, jednoho nejnovějších typů elektronových
mikroskopů. Výhodné při tom je, zkoumaný objekt záznamový film
jsou vně trubice nemusí být vkládány vakua.
elektronová
sonda
Obr. Jeho značně zvětšený stínový obraz zachycuje
fotograficky.
Ve stínovém rentgenovém mikroskopu (obr. Objekt, který pozoruje, něm „ohmatáván“ řádek
za řádkem, bod bodem velmi jemnou elektronovou sondou. Princip rentgenového stínového
mikroskopu
Elektrony, které dopadají tenké vrstvy různých látek, jsou více
nebo méně absorbovány rozptylovány. Tento jev nachází využití
v elektronových mikroskopech, přístrojích, které umožňují mnohem
podrobnější pohled mikrosvěta než optické mikroskopy dovolují
zviditelnit viry, velké molekuly podrobnosti struktury buněk. Tyto signály
rentgenové
paprsky
kovová
fólie
0 1(Um
objekt
stfn
60
. Dosažitelná zvětšení
jsou porovnatelná zvětšením optického mikroskopu. Vně trubice, ale těsné blízkosti fólie, umístěn objekt,
který být prozářen. Elektrony dopadají konci evakuované
trubice tenkou kovovou fólii. 28) vyvolává rentgenové
záření elektronová sonda. pozo
rovaným objektem (při pohledu zdroje elektronů) jsou umístěny
detektory, které dávají elektrické signály odvozené elektronů prošlých
nebo rozptýlených právě prozařovaným bodem objektu
