Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
zařízeních výpočetní techniky techniky zpraco
vání dat zobrazují číslicové písmenové údaje, diagramy kresby. radaru stínítku obrazovky indikují
sledované objekty.
Zde musí současně řídit tři elektronové paprsky pro tři základní barvy
(červenou, zelenou modrou, nichž při dodržení správného poměru
jasů skládají všechny barevné odstíny obrazu) každý paprsek musí
být veden body stínítka, které září příslušné barvě.
Elektronový paprsek vychylovaný elektronovou optikou také
nezbytný opačným úkolům, tj.
To však není mezní hodnota. Obrazovka různých úpravách mnoho použití jinde než
v televizoru.
I nejmenší stávaj viditel nými
Průměr svítící plošky stínítku televizní obrazovky asi 0,5 mm.
Poměrně jednoduché řešení umožňuje rentgenový stínový mikroskop. převodu optických obrazů sled
elektrických impulsů. osciloskopech zobrazují časové průběhy různých
veličin jako tzv. Čtenářům, kterým tato čísla nic neříkají, prozradíme,
že teprve asi 5000 takových svazků paprsků vedle sebe vydalo šířku
lidského vlasu, tj. ploše průřezu vlasu takový
elektronový paprsek mohl napsat 150 písmen!
Tyto elektronové sondy, mnohem ostřejší než jehla, daly vědě
cenné prostředky výzkumu techniku obohatily extrémně jemné
nástroje.
Vznik barevných televizních obrazů ještě mnohem složitější.
.dalšího obrazu, tak přesně, tyto synchronizační impulsy televiz
ních vysílačů mohou sloužit přesnému měření času. oscilogramy. vycházejí místa
59
. jeden nanometr, jedna milión
tina milimetru).
Jestliže rychle letící elektrony dopadnou kov. Umíme vytvářet extrémně tenké svazky
elektronových paprsků, tzv. však
nelze splnit přímo, neboť pro rentgenové paprsky neexistují čočky
odpovídající optickým čočkám. asi 0,05 mm.
K získání kontrastních značně zvětšených rentgenových obrazů
malých objektů vědci již dávno přáli mít mikroskopy, které pra
covaly rentgenovými paprsky místo paprsků světelných.
Obrazovky mohou sloužit „dialogu“ počítačem, při němž operátor
data doplňuje, opravuje upravuje. elektronové sondy, které mají místě dopadu
průměr jen 100 nm, tj
