Elektrotechnika středem zájmu

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Walter Conrad

Strana 199 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
(Pozn. Musí také použít paměti větší hustotou informací, tj. — Systém mít schopnost učit uvádět spojitost jednotlivé informace. Zde patrně pomůže hlubší studium funkce našich vlastních smys­ lových orgánů hlavně studium funkce mozku důležitý úkol nového dosud velmi mladého vědního oboru bioniky. Aby mohl počítač dát člověku užitečné řešení složitého problému, musí mít oba dostatek informací tomto problému. přelcl. Odbornému výkladu atomového fyzika nemůže porozumět člověk nemající ani základní vědomosti tohoto oboru.21) Co budou jednou znamenat slyšící, vidící mluvící počítače, to si dnes můžeme těžko představit. Žádný počítač dosud neumí rozluštit recept napsaný „doktorským ruko­ pisem“ porozumět nezřetelné, zkreslené nebo dialektem zabarvené řeči ani promluvit přirozeně znějícím lidským hlasem. Dnes musí programátor dát stroji zcela přesné instrukce pro všechny možné případy kombinací hodnot, které mohou průběhu výpočtu vyskytnout. Je zřejmé, plánovaná zlepšení směřují snadnějšímu použití počítače pře­ nesení největšího podílu dnešní práce programátora samotný stroj.) 198 . Od dosavadních počítačů mají počítače páté generace lišit (kromě rozsáhlého použití obvodů velmi velké integrace VLSI) hlavně celkovou koncepcí, třech směrech: — Použití počítače být tak jednoduché jako běžné hovorové dorozumívání. Nelze proto ani pro styk člověka počítačem očekávat tomto směru žádné zázraky. větší kapacitou přitom menšími rozměry. Musí zdokonalit způsob vyhledávání potřebné infor­ mace paměti. — Systém být schopen lepšího využití zaznamenaných informací základě „porozumění“ obsahu informací. Nelze čekat, kdokoliv mohl použít jakýkoliv počítač řešení jakéhokoliv problému. Když mluví „dorozumění se“ počítačem, musíme uvědomit, styku lidí mezi sebou nestačí dorozumění použití stejného jazyka, ale také nutná určitá, u obou partnerů nepříliš rozdílná informovanost předmětu hovoru. Stroj, který měl schopnost se učit, mohl sám vyhledávat vhodné postupy řešení pamatovat pro budoucí potřebu. Podle japonských projektů mají být realizovány 1990. Jak prospěšným pomocníkem byl například mikroprocesor, který bezpečně vedl nevidoucí umožnil jim čtení! Jak užitečné by 21) Dnes hovoří vývoji počítačů páté generace, které měly splnit mnohé ze zde uváděných výhledů. Slibné jsou paměti magnetickými bublinkami holo- grafické paměti.které přijímají vyřčená slova jako akustické povely, které mohou číst tištěný text které mohou mluvit ale jsou teprve začátky. Systém mít hlasový obrazový vstup výstup