Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Za dobu své existence, málo delší než tři desetiletí, potvrdila
radioastronomie mnohé poznatky domněnky klasické astronomie,
založené optickém pozorování. Kromě toho však přinesla také mnoho
nových poznatků. Již
ve čtyřicátých letech byly vesmíru vysílány radarové impulsy,
nejprve dosti náhodně, později systematicky, zjišťovaly jejich
odrazy.
Rozdíly proti radarové technice používané dopravě pro vojen
ské účely jsou značné. Déle než tři desetiletí však také vysíláme vesmíru. Tyto vlny pronikají mračny kosmického
prachu, která nedovolují optickým přístrojům pohled mnoha zajíma
vých oblastí vesmíru. Protože musí překlenout velmi velké vzdálenosti,
je potřebný výkon vysílaných impulsů velký; okamžité výkony MW
a více okamžiku vysílání impulsu nejsou žádnou vzácností. Prvním objektem byl Měsíc, později také meteory planety
naší soustavy. Radioteleskopy hranicí zemské
atmosféry umožní radioastronomická pozorování vlnových rozsazích,
pro něž atmosféra neprůchodná, odpadne také rušení vznikající
v atmosféře. Pomýšlí
se již systémy aperturní syntézy kosmických rozměrech. Kosmický interferometr, který měl
například jednu anténu blízkosti Země druhou jiné planetě nebo
na umělém kosmickém tělese, tyto meze daleko překonal.
Uveďme alespoň některé důležitých přínosů radioastronomie:
• Radioastronomické vyšetření Slunce jeho náhlými výbuchy
rádiového záření „rádiovými bouřemi“ pomáhá při zkoumání sluneční
aktivity. Většinou nepoužívají speciální radarové antény,
ale antény mnoha radioteleskopů jsou zařízeny také vysílání příjmu
radarových impulsů. Její znalost praktický význam pro obyvatele Země, neboť
165
. Dnes radarový průzkum blízkého vesmíru velmi důle
žitým odvětvím radioastronomie. Zachycují elektromagnetické vlny, které nám
putovaly deset miliard let.sotva můžeme dostatečně ocenit.
Na povrchu Země délka základny rádiových interferometrů
omezena rozměry naší planety.
Zatím jsme hovořili pouze odposlouchávání rádiových signálů
z vesmíru. při
těchto velkých výkonech vysílaných impulsů musí použít maximální
citlivost přijímacích zařízení, aby velmi slabé odražené impulsy
odlišily šumu. dva spolu úzce související důvody: Radio
teleskopy pronikají svým „zrakem“ mnohem dále prostoru než
optické dalekohledy
