Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Mohou
se například spojit jeden systém dva již postavené značně sebe
vzdálené radioteleskopy.
V některých takových systémech sdruženo 2000 jednotlivých antén.východu západu bývá doplněna další řadou směru jihu
k severu, takže celkové uspořádání tvar kříže nebo písmena T. Všechna pozorování zaznamenávají. Význam tohoto kroku
164
. Takovou velkou plochu však lze
napodobit jinak, pomocí tzv. Postupně provádějí různé
kombinace poloh pohyblivých antén oproti pevným, pokaždé tím
vytváří jiný interferometr.
Čím delší základna rádiového interferometru (tj. vzdálenost
mezi krajními anténami systému), tím lepší jeho rozlišovací schopnost. Jsou však již rádiové interferometry, jejichž radioteleskopy jsou
od sebe vzdáleny tisíce kilometrů jsou třeba různých světadílech
(např. Anténní signály tedy místě příjmu zaznamenávají
na magnetický pásek spolu přesným údajem času teprve dodatečně
se oba záznamy porovnávají pomocí počítače. aperturní syntézy. Při takových vzdálenostech není již možné dosáh
nout přesně časově koordinovaného přenosu signálů antén společ
nému přijímači. Některé antény jsou instalovány pevně, jiné
se mohou přemísťovat, např. Vy
hodnocení porovnání výsledků při různých kombinacích poloh pak
provádí počítač.
To vedlo použití interferometrů velmi dlouhou základnou.
Rádiové interferometry tvaru kříže mnoha jednotlivými
anténami jsou velmi nákladné technicky velmi náročné (uveďme
alespoň, nehledě velmi komplikovanému elektronickému zařízení,
problém přesného seřízení jednotlivých antén), ale nahrazují radiotele
skopy velmi velkou plochou antény. interferometry základnou USA—SSSR, USA—Austrálie,
USA —Švédsko apod.
Před několika lety zdálo, radioastronomové budou ještě
dlouho svým pozorováním vesmíru odkázáni pouze frekvenční
pásmo „rádiového okna“ pozemské atmosféře. Při vzdálenostech několika set kilometrů
stačí spojení přijímacím zařízením kabely nebo směrový rádiový
spoj. Místo velkého
počtu antén seřazených jedné přímce zde jen několik málo antén,
v krajním případě pouze dvě. Tímto způsobem dosáhlo
rozlišovací schopnosti jedna tisícina úhlové vteřiny, což převyšuje
rozlišovací schopnost těch největších optických dalekohledů. Avšak již 1979
ukázala posádka kosmické lodi Saljut badatelé brzy stanou před
tímto oknem místo ním.). První radioteleskop sestavený hranicí
zemské atmosféry, KRT 10, začal svou práci. kolejích
