Díl I. Elektrické stroje a přístroje (1913). Roku 1910 zřídila Elektrotechnická akciová společnost dříve Kolben & Spol. v Praze-V ysočanech za účelem vychování zdatných elektromontérů, kteří by nejen prakticky, alei teoreticky ovládali svůj obor, soukromý kurs elektromontérský. Kurs ten byl r. 1911 spojen s místní odbornou školou strojnickou a osnovy příslušného ...
šení, stoupnou obrátky tou měrou, stroj není-li ná
hodou zatížen může rozlétnouti. Obrátky stejnosměrného motoru jsou zá
vislé napětí síti, tedy čím vyšší napětí motoru přivádíme,,
tím úměrně stoupají obrátky. i. Je-li
připojení magnetového vedení chybné, takže magnety nejsou
vůbec buzeny, nebo nastane-li magnetovém vedení preru-
Obr.45-
Kotva stejnosměrného stroje snahu točití vždy tak. Tento úkaz vy
světlen jest tím, při slabším magnetickém poli musí kotva
rychleji otáčeti, aby vyvodila stejnou protielektromotorickou
sílu, která přiváděnému napětí držela rovnováhu. Dále jest počet obrátek od
vislým síly magnetu, sice jest tím větší, čím slabší jsou
magnety čili čím slabší jest budící proud.
rychle, aby protielektromotorická síla držela přibližně rovno
váhu napětím siti.
U derivačního motoru napětí přiváděné sítě bývá zpra
vidla konstantní rovněž buzení magnetů přímo toto kon
stantní napětí připojené zůstane při měnivém zatížení trvalé.
. Používá tudíž stejno
směrných motorů derivačních všude tam, kde obrátky stroje
musí zůstati při kolísajícím zatížení konstantní (transmise»
pumpy, ventilátory).
Dle pravidei předešlého odstavce tedy derivační motor tu
výhodnou vlastnost, obrátky jeho zůstanou při každém zatí
žení konstantní; počet obrátek chodu prázdno až
k plnému zatížení prakticky nemění
