Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy
studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním
vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které
jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.
Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.
Strana 35 z 186
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
=
×
+−
−
0
1
10/11,010/1
10/11,0
2
1
U
U
jj
j
Řešení soustavy velmi snadné pomocí determinantů. Pro
zvolené uzly označíme fázory uzlových napětí U2.7. Postup při použití metody při analýze
obvodů harmonickém ustáleném stavu opět ukážeme řešení předchozího obvodu.
Obrázek 3.z.0,1j+0,1.3.7.0,1= 0,02-0,01j ,
− jj
j
1,01,01,0
1,01,0
. Aplikací 1K.
Příklad 3.7 -6) vypočítejte metodou uzlových napětí výstupní napětí
příčkového článku.7 maticový zápis soustavy
rovnic tvar
.Elektrotechnika 35
∆2 -j100 .
3.6 Metoda uzlových napětí
Nejčastěji používanou metodou analýzy obvodů, kterou můžeme využít také
v symbolickém tvaru, metoda uzlových napětí.3.7 -7
V uvedeném obvodu (obr.7- velikost fázoru proudu ekvivalentního zdroje proudu dána:
I1 [A] vodivost ekvivalentního zdroje 0,1 [S]. (3.7-8b).7 -10)
Po dosazení konkrétních numerických hodnot příkladu 3.
−
010
101010
j
j
Hledaný fázor proudu tedy
I2 IS2 −j100 (200-j100) 0,2 –j0,4 0,4472 1071,1j
e−
[A].7-7
Protože obvod obsahuje zdroj napětí, přepočítáme jej nejprve ekvivalentní zdroj
proudu (obr. oba
uzly dostaneme úpravě soustavu rovnic, kterou zapíšeme již přímo maticovém tvaru
Y :
=
×
+−
−++
0)/(1)/(1
)/(1)/(1 1
2
1 I
U
U
2LjGLj
LjLjCjG
ωω
ωωω
. Determinant soustavy a
subdeterminanty soustavy potom jsou:
∆ 0,1 0,1 0,1 .8 příkladu 3. předpokladu, obvodové parametry jsou stejné jako obvodu
z příkladu 3
