Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy
studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním
vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které
jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.
Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.
Strana 36 z 186
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
7 -7b).
01,0
11,0
j
Hledaný fázor napětí tedy
U2 −0,1j /0,02-0,01j 4,4721 1071,1j−
[V].7 -7a svorek a,b vlevo) nahradit zdrojem fázorem
napětí vnitřní impedancí (obr.9 Princip metody náhradního zdroje
Obrázek 3.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
∆1 0,1- 0,1j ∆
− j
j
1,01,00
1,01
2 -0,1j .7-8
. můžeme určit například
metodou
Obrázek 3.3.
Příklad 3.7.7.7.7 -8a).3.
3.7 -8
V obvodu obrázku 3.10 příkladu 3.7 Metoda náhradního zdroje
V případě, nás obvodu zajímají jen obvodové veličiny jediné větve obvodu, nebo
potřebujeme tyto parametry vyjádřit závislosti proměnných hodnotách některých veličin
obvodu, výhodné použít pro analýzu obvodů metodu náhradního zdroje
(Theveninova Nortonova věta Postup jejího použití při řešení obvodu pomocí fázorů
ukážeme následujícím příkladu.
Napětí náhradního zdroje určíme jako napětí svorkách a,b analyzovaného
obvodu, kterého zkoumaná větev vyjmuta (obr.7 -7a vypočítejte fázor proudu tekoucí rezistorem pomocí
věty náhradním zdroji Podle Theveninovy věty můžeme větev rezistorem vyjmout a
zbývající část obvodu (na obrázku 3
