Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy
studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním
vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které
jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.
Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.
Strana 30 z 186
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
ZZ
Z
+
U
.7 -1
Vypočítejte výslednou impedanci sériového spojení induktoru jehož reaktance je
ωL =50 [Ω] kapacitoru reaktanci [Ω] rezistoru odporu 120
[Ω].
Příklad 3.
Z jωL +1/(j ωC) jωL /(ωC) ])1/( Cωω -L( =
= 120 j50 –j30 120 j20 =121,6553 [165,0j
Ω] . =
21
2
ZZ
Z
U
+
.7 -2
Určete výslednou impedanci sériového spojení rezistoru odporu 100 [Ω] a
kapacitoru jehož reaktance 1/ωC =100 [Ω].78,0j
e−
U1 Z1. Vypočítejte fázory napětí jednotlivých
prvcích fázor celkového napětí sériovém spojení, protéká-li větví proud [A].
Zapojení tedy představuje kmitočtově závislý dělič napětí.
ZZ
Z
+
U =
2
2
2
1
2
. [Ω] .0j
e
U2 UC= Z2. 1/(j ωC).78,0j
e−
Poznámka:
Je vidět, pro napětí jednotlivých impedancích platí
2
1
U
U
=
2
1
Z
Z
=
)/(1 Cj
R
ω
.) Podobně jako případě rezistorových obvodů
pro fázory napětí jednotlivých prvcích děliče platí
U1 =
21
1
ZZ
Z
U
+
. jeho vlastnostech použití
bude podrobně pojednávat další část kapitoly.
Z +1/(j ωC) =100 –j100
= 22
100100 =78,0j
e−
=141,4214.
Pozor, pro velikosti amplitud napětí jednotlivých fázorů zde ale platí :
U1 =
2
2
2
1
1
. R.I 100 =
=100+j0=100 [V] .
Příklad 3.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Použití uvedené metody ukážeme postupně několika příkladech. .I -j100 j100 =
=100 [V] .2/πj
e−
U U1+ 100 j100 100 100 =
=141,4214 [V]
