ELEKTROTECHNIKA II

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.

Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.

Strana 112 z 186

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
112 Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně z uvedeného příkladu 5. Všimneme nyní, jak transformujeme rovnice základních obvodových prvků.)( pUGpItuGti =⇒= (5.5.)()(.()( pUpYpI (5. Pro rezistor platí : u )(. operátorový přenos jako .5-10) Z analogie impedancím ωjZ admitancím ωjY snadno usoudíme, platí stejná pravidla pro výpočet impedancí při sériovém nebo paralelním řazení.)(tedya)(.()( pIpZpU )(). Pro inverzi náročnějších obrazů existují dokonalejší algoritmy, které však vyžadují větší počet matematických operací. Ve všech případech budeme používat zápisu .operátorovou impedanci Z(p) admitanci Y(p)) vztahy: ),(). 5. Můžeme tedy definovat operátorové impedance admitance pro obvody libovolné složitosti.4 Operátorové charakteristiky obvodových prvků Na začátku kapitoly Laplaceově transformaci jsme uvedli, při analýze přechodných dějů můžeme vycházet diferenciálních rovnic obvodu, které dalším kroku převedeme pomocí Laplaceovy transformace rovnice nediferenciální, algebraické.5-9) Vztahy mezi obrazy svorkových napětí proudů mají zřejmě tvar analogický vztahům, které jsme psali při analýze ustáleného harmonického stavu pomocí symbolické metody.5-8) Pro induktor : )(=)( )( )( ppLIpU dt tdi Lt ⇒=u , )( 1 )()( 1 )( 0 pU pL pIdttu L ti t =⇒= (5.)( pIRpUtiRt , )(. Tak jako jsme pro harmonický ustálený stav definovali přenos jako podíl fázoru )(2 ωjF výstupní fázoru )(1 ωjF vstupní veličiny, definujeme analogicky tzv.5-10). Místo jω píšeme však operátor Definujeme tak operátorové imitance (tj.5-7) Pro kapacitor : )( 1 )()( 1 )( 0 pI pC pUdtti C t t =⇒= , )(=)( )( )( ppCUpI dt tdu Cti (5.)]([)()],([)( tuLpUtiLpI == Nejprve uvažujeme nulové počáteční podmínky