Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy
studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním
vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které
jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.
Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.
Strana 101 z 186
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
4.
2.
Poznámka:
• Krok č.Elektrotechnika 101
Jako nestavové proměnné zvolíme např. zpětnou transformaci, při které nalezneme obrazům hledaných
obvodových veličin příslušné originály. Touto, tzv. originály f(t). Řešením získaných algebraických rovnic získáme obrazy veličin, které zkoumáme. Sestavíme diferenciání (případně integrodiferenciální) rovnice obvodu uvážíme, jaké
jsou počáteční podmínky. (5. "klasický" postup
umožňuje (právě tím, tomu nutí) hlouběji porozumět tomu, obvodu děje to
bývá často stejně důležité jako vlastní výpočet konkrétních časových průběhů
sledovaných obvodových veličin.5 Řešení přechodných dějů pomocí Laplaceovy transformace
V předcházejících částech této kapitoly jsme analyzovali přechodné děje lineárních
obvodech přímým řešením diferenciálních rovnic obvodu. Zvláště výpočet integračních konstant závislosti
na počátečních podmínkách bývá obtížný. Nezávisle proměnná těchto rovnicích čas Hledané
časové průběhy obvodových veličin jsou tzv.
K analýze přechodných dějů složitějších obvodech vhodné používat metody
Laplaceovy transformace. Integrodiferenciální rovnice přetransformujeme oblasti komplexní proměnné Místo
originálů vystupují nyní rovnicích tzv. přímou transformací
(při níž jsme vzali úvahu počáteční podmínky) přešly původní integrodiferenciální
rovnice rovnice nediferenciální, algebraické. Skládá několika vzájemně navázaných kroků často vyžaduje
promyšlenou volbu dalšího pokračování, má-li být výsledek souladu fyzikální
představou podstatě popisovaných jevů. sestavení integrodiferenciálních rovnic obvodu lze zejména případě
použití operátorových charakteristik obvodových prvků vynechat psát přímo
. postup vhodný řešení
jednodušších situací. obrazy F(p). proud zdroje, proud tekoucí odporem
a napětí mezi společným uzlem prvků referenčním uzlem.1, tj. Provedeme tzv.
3. Postup při použití této metody lze rozložit několik kroků:
1. druhé straně však tento tzv.4-4)
5. Pak
)(1 ti
11, CR
)(2 ti
2R )(1 tu
uy ×
+
×
−−
=
=
0
0
1
11
1
0
11
1
2
1
2
11
1
2
1 R
u
u
R
RR
u
i
i
C
C
