ELEKTROTECHNIKA II

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.

Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.

Strana 101 z 186

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Postup při použití této metody lze rozložit několik kroků: 1. "klasický" postup umožňuje (právě tím, tomu nutí) hlouběji porozumět tomu, obvodu děje to bývá často stejně důležité jako vlastní výpočet konkrétních časových průběhů sledovaných obvodových veličin. Nezávisle proměnná těchto rovnicích čas Hledané časové průběhy obvodových veličin jsou tzv. 2. 3. zpětnou transformaci, při které nalezneme obrazům hledaných obvodových veličin příslušné originály.Elektrotechnika 101 Jako nestavové proměnné zvolíme např. K analýze přechodných dějů složitějších obvodech vhodné používat metody Laplaceovy transformace. druhé straně však tento tzv. originály f(t). Řešením získaných algebraických rovnic získáme obrazy veličin, které zkoumáme.4-4) 5. sestavení integrodiferenciálních rovnic obvodu lze zejména případě použití operátorových charakteristik obvodových prvků vynechat psát přímo .1, tj. Provedeme tzv. Zvláště výpočet integračních konstant závislosti na počátečních podmínkách bývá obtížný. obrazy F(p). proud zdroje, proud tekoucí odporem a napětí mezi společným uzlem prvků referenčním uzlem. 4. Skládá několika vzájemně navázaných kroků často vyžaduje promyšlenou volbu dalšího pokračování, má-li být výsledek souladu fyzikální představou podstatě popisovaných jevů. Integrodiferenciální rovnice přetransformujeme oblasti komplexní proměnné Místo originálů vystupují nyní rovnicích tzv. přímou transformací (při níž jsme vzali úvahu počáteční podmínky) přešly původní integrodiferenciální rovnice rovnice nediferenciální, algebraické. (5. Touto, tzv. Pak )(1 ti 11, CR )(2 ti 2R )(1 tu uy ×               +      ×                 −− =           = 0 0 1 11 1 0 11 1 2 1 2 11 1 2 1 R u u R RR u i i C C . Poznámka: • Krok č. Sestavíme diferenciání (případně integrodiferenciální) rovnice obvodu uvážíme, jaké jsou počáteční podmínky.5 Řešení přechodných dějů pomocí Laplaceovy transformace V předcházejících částech této kapitoly jsme analyzovali přechodné děje lineárních obvodech přímým řešením diferenciálních rovnic obvodu. postup vhodný řešení jednodušších situací