Obr. 3. Očíslujeme ostatní,
tzv. 3.
2.42 )
které lze již snadno zapsat maticovém tvaru jako
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
−
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
+−
−+
02
01
20
10
322
221
I
I
U
U
GGG
GGG
.Elektrotechnika 73
3. Řešením soustavy rovnic obdržíme velikosti uzlových napětí
v obvodu.30. U(n-1)0.39 )
rovnice uzlu
( 0
11
0220
3
1020
2
=++− IU
R
UU
R
. Pro jednotlivé nezávislé uzly formulujeme rovnice podle Kirchhoffova zákona.30: metodě uzlových napětí
Obvod celkem tři uzly. Případné zdroje napětí nahradíme (pokud možné) ekvivalentními zdroji
proudu. Vybereme jeden uzlů obvodu prohlásíme jej tzv.
Proudy tekoucí uzlu bereme kladným znaménkem, proudy tekoucí uzlu se
záporným znaménkem. Uzel spodním okraji schématu označíme jako referenční
(pořadové číslo nula), nezávislým uzlům přidělíme pořadová čísla Uzlová napětí
označíme jako U10 U20.
3. 3.3 Metoda uzlových napětí (MUN)
Řešení obvodu základě metody uzlových napětí probíhá opět třech krocích:
1. Rovnice podle Kirchhoffova zákona pro uzel pak zní
( 0
11
012010
2
10
1
=−−+ IUU
R
U
R
, 3. Postup vysvětlíme příkladu podle Obr. referenční uzel, zpravidla mu
přiřazuje pořadové číslo Jeho potenciál pokládáme rovný nule.
Metoda uzlových napětí vyžaduje, aby zdroje obvodu (nezávislé řízené) byly výhradně
zdroje proudu. 3. nezávislé uzly, označíme kladném smyslu jejich napětí vzhledem referenčnímu
uzlu (tzv.6. uzlová napětí) jako U10, U20, .43 )
U10 U20
0
I2
I1 I3
...41 )
022032102 IUGGUG −=++− 3.40 )
Použijeme-li místo převrácených hodnot odporů vodivosti, dostáváme úpravě rovnice
012021021 IUGUGG =−+ 3. Vypočítáme proudy napětí jednotlivých prvcích obvodu
