Rovnice podle Kirchhoffova zákona pro uzel pak zní
( 0
11
012010
2
10
1
=−−+ IUU
R
U
R
, 3. Případné zdroje napětí nahradíme (pokud možné) ekvivalentními zdroji
proudu. 3.42 )
které lze již snadno zapsat maticovém tvaru jako
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
−
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
+−
−+
02
01
20
10
322
221
I
I
U
U
GGG
GGG
.30. Vypočítáme proudy napětí jednotlivých prvcích obvodu.43 )
U10 U20
0
I2
I1 I3
.40 )
Použijeme-li místo převrácených hodnot odporů vodivosti, dostáváme úpravě rovnice
012021021 IUGUGG =−+ 3. Vybereme jeden uzlů obvodu prohlásíme jej tzv. U(n-1)0.
Proudy tekoucí uzlu bereme kladným znaménkem, proudy tekoucí uzlu se
záporným znaménkem.39 )
rovnice uzlu
( 0
11
0220
3
1020
2
=++− IU
R
UU
R
. referenční uzel, zpravidla mu
přiřazuje pořadové číslo Jeho potenciál pokládáme rovný nule.
Metoda uzlových napětí vyžaduje, aby zdroje obvodu (nezávislé řízené) byly výhradně
zdroje proudu.30: metodě uzlových napětí
Obvod celkem tři uzly. 3. Uzel spodním okraji schématu označíme jako referenční
(pořadové číslo nula), nezávislým uzlům přidělíme pořadová čísla Uzlová napětí
označíme jako U10 U20.
Obr. 3.6.
3.. 3.3 Metoda uzlových napětí (MUN)
Řešení obvodu základě metody uzlových napětí probíhá opět třech krocích:
1. uzlová napětí) jako U10, U20, .Elektrotechnika 73
3.41 )
022032102 IUGGUG −=++− 3. Pro jednotlivé nezávislé uzly formulujeme rovnice podle Kirchhoffova zákona.. Řešením soustavy rovnic obdržíme velikosti uzlových napětí
v obvodu. Postup vysvětlíme příkladu podle Obr.
2. Očíslujeme ostatní,
tzv. nezávislé uzly, označíme kladném smyslu jejich napětí vzhledem referenčnímu
uzlu (tzv
