42 )
které lze již snadno zapsat maticovém tvaru jako
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
−
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
+−
−+
02
01
20
10
322
221
I
I
U
U
GGG
GGG
. U(n-1)0. Očíslujeme ostatní,
tzv.30.3 Metoda uzlových napětí (MUN)
Řešení obvodu základě metody uzlových napětí probíhá opět třech krocích:
1.. nezávislé uzly, označíme kladném smyslu jejich napětí vzhledem referenčnímu
uzlu (tzv. referenční uzel, zpravidla mu
přiřazuje pořadové číslo Jeho potenciál pokládáme rovný nule.41 )
022032102 IUGGUG −=++− 3.
2.30: metodě uzlových napětí
Obvod celkem tři uzly. 3. Případné zdroje napětí nahradíme (pokud možné) ekvivalentními zdroji
proudu. Uzel spodním okraji schématu označíme jako referenční
(pořadové číslo nula), nezávislým uzlům přidělíme pořadová čísla Uzlová napětí
označíme jako U10 U20. Pro jednotlivé nezávislé uzly formulujeme rovnice podle Kirchhoffova zákona.
Proudy tekoucí uzlu bereme kladným znaménkem, proudy tekoucí uzlu se
záporným znaménkem.
Obr. Vypočítáme proudy napětí jednotlivých prvcích obvodu. 3. Rovnice podle Kirchhoffova zákona pro uzel pak zní
( 0
11
012010
2
10
1
=−−+ IUU
R
U
R
, 3.Elektrotechnika 73
3. Postup vysvětlíme příkladu podle Obr.43 )
U10 U20
0
I2
I1 I3
.40 )
Použijeme-li místo převrácených hodnot odporů vodivosti, dostáváme úpravě rovnice
012021021 IUGUGG =−+ 3.6. Vybereme jeden uzlů obvodu prohlásíme jej tzv. Řešením soustavy rovnic obdržíme velikosti uzlových napětí
v obvodu. uzlová napětí) jako U10, U20, . 3. 3.39 )
rovnice uzlu
( 0
11
0220
3
1020
2
=++− IU
R
UU
R
.
3.
Metoda uzlových napětí vyžaduje, aby zdroje obvodu (nezávislé řízené) byly výhradně
zdroje proudu.
