Elektrotechnika 73
3. Vypočítáme proudy napětí jednotlivých prvcích obvodu.
2. Uzel spodním okraji schématu označíme jako referenční
(pořadové číslo nula), nezávislým uzlům přidělíme pořadová čísla Uzlová napětí
označíme jako U10 U20.
Obr. uzlová napětí) jako U10, U20, . 3. Případné zdroje napětí nahradíme (pokud možné) ekvivalentními zdroji
proudu. Vybereme jeden uzlů obvodu prohlásíme jej tzv.
3. Postup vysvětlíme příkladu podle Obr.
Proudy tekoucí uzlu bereme kladným znaménkem, proudy tekoucí uzlu se
záporným znaménkem. nezávislé uzly, označíme kladném smyslu jejich napětí vzhledem referenčnímu
uzlu (tzv. 3..43 )
U10 U20
0
I2
I1 I3
. 3.30: metodě uzlových napětí
Obvod celkem tři uzly.40 )
Použijeme-li místo převrácených hodnot odporů vodivosti, dostáváme úpravě rovnice
012021021 IUGUGG =−+ 3. referenční uzel, zpravidla mu
přiřazuje pořadové číslo Jeho potenciál pokládáme rovný nule.42 )
které lze již snadno zapsat maticovém tvaru jako
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
−
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
+−
−+
02
01
20
10
322
221
I
I
U
U
GGG
GGG
. Pro jednotlivé nezávislé uzly formulujeme rovnice podle Kirchhoffova zákona. Řešením soustavy rovnic obdržíme velikosti uzlových napětí
v obvodu.
Metoda uzlových napětí vyžaduje, aby zdroje obvodu (nezávislé řízené) byly výhradně
zdroje proudu.3 Metoda uzlových napětí (MUN)
Řešení obvodu základě metody uzlových napětí probíhá opět třech krocích:
1.41 )
022032102 IUGGUG −=++− 3. 3. U(n-1)0.39 )
rovnice uzlu
( 0
11
0220
3
1020
2
=++− IU
R
UU
R
. Rovnice podle Kirchhoffova zákona pro uzel pak zní
( 0
11
012010
2
10
1
=−−+ IUU
R
U
R
, 3.6. Očíslujeme ostatní,
tzv.30.
