3.
I
Is1
Is2
.
z. 3. 3. větvi, která obsahuje ideální zdroj
proudu, proud již známou veličinou.27
Můžeme psát
– pro smyčku 1
0)()( 5213111 =−++− RIIRIRII ssss ,
– pro smyčku 2
0)()( 4251222 =+−+− RIRIIRII ssss .28a,
mají pouze stejné hodnoty odporů. Jednou totiž představují vnitřní odpory napěťových zdrojů,
podruhé vnitřní odpory zdrojů proudových. 3. K.29: Graf obvodu můstkového zapojení dle Obr.
Obdrželi jsme stejný výsledek jako při užití metody přemístění ideálního proudového zdroje,
neboť vnitřní napětí náhradních napěťových zdrojů jsou rovny IRU IRU . 3. proto třeba dát pozor při výpočtu proudů I2,
které jsou vyznačeny Obr.27 Obr. Proud považován také proud smyčkový, ovšem známé
velikosti objeví pravé straně soustavy rovnic). 3. pro smyčky, jejichž hlavních větvích nevyskytuje ideální proudový zdroj, tj. Označíme-li původním zapojení Obr.Elektrotechnika 1
Pro dvě jednoduché smyčky pak dostáváme maticovou rovnici
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
++−
−++
2
1
2
1
5425
5531
U
U
I
I
RRRR
RRRR
s
s
.
Můžeme ovšem postupovat následujícím způsobem. 3.28b nejsou totožné rezistory Obr.
Obr.27. pro
smyčky proudy Is1 Is2. jako oka podle grafu obvodu Obr.29, můžeme sestavit rovnice dle II.
Pozor!
Rezistory Obr.27 tři nezávislé
smyčky, např. 3.
Po úpravě dostáváme soustavu rovnic maticovém tvaru
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
++−
−++
2
1
2
1
5425
5531
IR
IR
I
I
RRRR
RRRR
s
s
.
Po vyřešení smyčkových proudů můžeme pro proudy větvové psát:
13 sII sII 125 III III III . Tato větev proto musí být považována vždy za
nezávislou (hlavní větev)