Po vyřešení smyčkových proudů můžeme pro proudy větvové psát:
13 sII sII 125 III III III .
Pozor!
Rezistory Obr.
Obdrželi jsme stejný výsledek jako při užití metody přemístění ideálního proudového zdroje,
neboť vnitřní napětí náhradních napěťových zdrojů jsou rovny IRU IRU . 3. proto třeba dát pozor při výpočtu proudů I2,
které jsou vyznačeny Obr.27
Můžeme psát
– pro smyčku 1
0)()( 5213111 =−++− RIIRIRII ssss ,
– pro smyčku 2
0)()( 4251222 =+−+− RIRIIRII ssss . pro
smyčky proudy Is1 Is2. 3.27 tři nezávislé
smyčky, např. Označíme-li původním zapojení Obr.27. 3.27 Obr. 3.28b nejsou totožné rezistory Obr. 3. K.
Obr.
Po úpravě dostáváme soustavu rovnic maticovém tvaru
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
++−
−++
2
1
2
1
5425
5531
IR
IR
I
I
RRRR
RRRR
s
s
. 3. Tato větev proto musí být považována vždy za
nezávislou (hlavní větev). pro smyčky, jejichž hlavních větvích nevyskytuje ideální proudový zdroj, tj. jako oka podle grafu obvodu Obr. Jednou totiž představují vnitřní odpory napěťových zdrojů,
podruhé vnitřní odpory zdrojů proudových.29, můžeme sestavit rovnice dle II. 3.
z. Proud považován také proud smyčkový, ovšem známé
velikosti objeví pravé straně soustavy rovnic).29: Graf obvodu můstkového zapojení dle Obr.Elektrotechnika 1
Pro dvě jednoduché smyčky pak dostáváme maticovou rovnici
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
++−
−++
2
1
2
1
5425
5531
U
U
I
I
RRRR
RRRR
s
s
. větvi, která obsahuje ideální zdroj
proudu, proud již známou veličinou.
I
Is1
Is2
.
Můžeme ovšem postupovat následujícím způsobem. 3.28a,
mají pouze stejné hodnoty odporů
