K.
I
Is1
Is2
.27 tři nezávislé
smyčky, např.
Po vyřešení smyčkových proudů můžeme pro proudy větvové psát:
13 sII sII 125 III III III . 3.28b nejsou totožné rezistory Obr. 3. pro
smyčky proudy Is1 Is2. proto třeba dát pozor při výpočtu proudů I2,
které jsou vyznačeny Obr.27 Obr.
Po úpravě dostáváme soustavu rovnic maticovém tvaru
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
++−
−++
2
1
2
1
5425
5531
IR
IR
I
I
RRRR
RRRR
s
s
.27. 3. Proud považován také proud smyčkový, ovšem známé
velikosti objeví pravé straně soustavy rovnic).28a,
mají pouze stejné hodnoty odporů.
z. pro smyčky, jejichž hlavních větvích nevyskytuje ideální proudový zdroj, tj.29, můžeme sestavit rovnice dle II. 3.
Obr. 3. 3.Elektrotechnika 1
Pro dvě jednoduché smyčky pak dostáváme maticovou rovnici
⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
=⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
⋅⎥
⎦
⎤
⎢
⎣
⎡
++−
−++
2
1
2
1
5425
5531
U
U
I
I
RRRR
RRRR
s
s
.27
Můžeme psát
– pro smyčku 1
0)()( 5213111 =−++− RIIRIRII ssss ,
– pro smyčku 2
0)()( 4251222 =+−+− RIRIIRII ssss .
Pozor!
Rezistory Obr. Označíme-li původním zapojení Obr. Tato větev proto musí být považována vždy za
nezávislou (hlavní větev).
Obdrželi jsme stejný výsledek jako při užití metody přemístění ideálního proudového zdroje,
neboť vnitřní napětí náhradních napěťových zdrojů jsou rovny IRU IRU . 3.29: Graf obvodu můstkového zapojení dle Obr.
Můžeme ovšem postupovat následujícím způsobem. jako oka podle grafu obvodu Obr. větvi, která obsahuje ideální zdroj
proudu, proud již známou veličinou. 3. Jednou totiž představují vnitřní odpory napěťových zdrojů,
podruhé vnitřní odpory zdrojů proudových
