Obvod obsahuje tři rezistory dva zdroje napětí. Pokud výsledek řešení kladný, pak skutečný smysl totožný se
zvoleným.19: metodě přímé aplikace Kirchhoffových zákonů
Skutečné smysly napětí proudů zpravidla předem neznáme. dáno tím,
že obvod jako celek tvoří uzavřenou soustavu, takže součet všech proudů obvodu musí být
roven nule. 3.
Obr. Stanovení nezávislých smyček nejednoznačnou záležitostí. tří proudů tří napětí obvodu.21 )
Je zřejmé, druhá rovnice nepřináší žádnou novou informaci, lineárně závislá první
rovnici.
1+−= nvs 3.
Uvažujme obvod Obr. Takovýto postup však vedl soustavě závislých rovnic. Použitím můžeme napsat počet
rovnic, který roven počtu uzlů obvodu, pomocí II.6. Výchozí rovnice proto píšeme
pro smysly zvolené.1 Metoda přímé aplikace Kirchhoffových zákonů
Základem metody sestavení výchozích rovnic základě Kirchhoffových zákonů a
vztahů mezi napětími proudy prvcích elektrického obvodu. jednoduchých
obvodů můžeme použít pravidlo, nezávislé smyčky jsou oka obvodu. Obdržíme tak
soustavu rovnic nezávislých, čímž splněna podmínka pro jejich řešitelnost. Ukazuje obecně, že
pro obvod celkovým počtem uzlů můžeme formulovat pouze n-1 rovnici.19. pak počet rovnic rovný počtu
možných smyček obvodu. Cílem
analýzy určení všech neznámých, tj. Obecně platí, že
počet nezávislých smyček dán počtem všech větví obvodu, zmenšeného počet n-1
nezávislých uzlů, tj.
Rovnice pro uzel 1:
0321 =++− III 3. Proto můžeme pro další výpočty použít pouze jedné rovnic. Tyto rovnice mají řešení,
pokud vytváří soustavu navzájem nezávislých rovnic.22 )
V uvedeném obvodu jsou tři větve jeden nezávislý uzel, tzn. Proto
se rovnice formulují pouze pro tzv.
Další rovnice vycházejí Kirchhoffova zákona aplikovaného nezávislé smyčky
v obvodu.Elektrotechnika 1
3. 3. Ukážeme na
následujícím příkladu. nezávislé uzly nezávislé smyčky. Závislým uzlem může být kterýkoliv uzel obvodu, zbylé uzly jsou pak nezávislé.
Obvod dva uzly, pro které lze formulovat rovnice dle Kirchhoffova zákona. jsou zde dvě nezávislé smyčky.20 )
rovnice pro uzel 2:
0321 =−−+ III 3.
1 2
. Záporný výsledek představuje případ, kdy skutečný smysl opačný než zvolený
