3. vnitřním odporem.4. vnitřního napětí, sérii
s lineárním rezistorem Ri, tzv.
a) b)
Ri
Ui
I
Rz U
0
I
U0
U
Ik
Uz
∆U
. Jestliže zdroj není dimenzován tak veliké proudy,
musíme jej zatěžovat pouze mezích dovoleného proudu Imax, změřit odpovídající pokles
výstupního napětí vnitřní odpor vypočítat tohoto poklesu. 2. Jeho zatěžovací charakteristika uvedena na
Obr. proud
nakrátko, který roven iik RUI Přímková zatěžovací charakteristika zdroje Obr. 3. Dostáváme tak situace, kdy jsou svorky
zdroje spojeny nakrátko zkratovou spojkou teče maximální možný proud, tzv.2: Lineární model reálného stejnosměrného zdroje napětí
Náhradní schéma skládá ideálního zdroje napětí Ui, tzv.
3. Použijeme tomu voltmetr
s dostatečně vysokým vstupním odporem, aby zdroje odebíral prakticky zanedbatelný
proud. „tvrdší“, tj. Pokud měřený zdroj snese schopen bez poškození pracovat dobu měření
nakrátko, změříme také proud nakrátko ampérmetrem zanedbatelně malým odporem a
vypočítáme vnitřní odpor jako Ri=Uo/Ik. Výstupní napětí takového náhradního
obvodu rovno
UUIRUU iii ∆−=−= 3. Musí být tudíž platné pro napětí stejnosměrné.3 Modely stejnosměrného zdroje
Základní vlastnosti ideálního zdroje napětí byly diskutovány kapitole 2. Pokud zdroj snese, můžeme pokračovat zvyšování zatěžovacího proudu tak
dlouho, výstupní napětí poklesne nulu. bližší ideálnímu zdroji napětí, který vnitřní odpor
rovný nule. napětí naprázdno, pak rovno iUU Odebíráme-li zdroje proud
I, výstupní napětí klesne úbytek úměrný velikosti tohoto proudu, tj.2b. Jak vyplývá rovnice 3.Elektrotechnika 47
3.
Hledáme-li tedy parametry náhradního schématu reálného zdroje napětí, musíme
provést dvě měření. Je-li zatěžovací
proud roven nule, říkáme, zdroj pracuje naprázdno. Především změříme napětí naprázdno U0. Nazývá svorkovým napětím.
náhradní schéma zdroje, viz Obr.20, můžeme uvažovat lineární model, tzv.1 jeho
výstupní napětí, tzv.2b pak protíná vodorovnou osu (osu proudu) bodě, který odpovídá proudu nakrátko Ik, a
svislou osu (osu napětí) bodě, který bodem napětí naprázdno U0. IRU .2a. Vyjdeme-li
z představy reálného zdroje napětí dle Obr. 3.=∆ zřejmé,
že čím vnitřní odpor menší, tím výstupní napětí zdroje méně závislé zatěžovacím
proudu tím zdroj tzv.1 )
stejně jako původního reálného zdroje.
Obr.1, pro
obecný časový průběh napětí
