1 )
stejně jako původního reálného zdroje. vnitřním odporem. 2.=∆ zřejmé,
že čím vnitřní odpor menší, tím výstupní napětí zdroje méně závislé zatěžovacím
proudu tím zdroj tzv. Jak vyplývá rovnice 3. Jeho zatěžovací charakteristika uvedena na
Obr. 3. Především změříme napětí naprázdno U0. Výstupní napětí takového náhradního
obvodu rovno
UUIRUU iii ∆−=−= 3.
a) b)
Ri
Ui
I
Rz U
0
I
U0
U
Ik
Uz
∆U
.2: Lineární model reálného stejnosměrného zdroje napětí
Náhradní schéma skládá ideálního zdroje napětí Ui, tzv.3 Modely stejnosměrného zdroje
Základní vlastnosti ideálního zdroje napětí byly diskutovány kapitole 2. 3. 3. IRU .2a. Pokud měřený zdroj snese schopen bez poškození pracovat dobu měření
nakrátko, změříme také proud nakrátko ampérmetrem zanedbatelně malým odporem a
vypočítáme vnitřní odpor jako Ri=Uo/Ik. napětí naprázdno, pak rovno iUU Odebíráme-li zdroje proud
I, výstupní napětí klesne úbytek úměrný velikosti tohoto proudu, tj. proud
nakrátko, který roven iik RUI Přímková zatěžovací charakteristika zdroje Obr.
Hledáme-li tedy parametry náhradního schématu reálného zdroje napětí, musíme
provést dvě měření. Dostáváme tak situace, kdy jsou svorky
zdroje spojeny nakrátko zkratovou spojkou teče maximální možný proud, tzv. Vyjdeme-li
z představy reálného zdroje napětí dle Obr.2b pak protíná vodorovnou osu (osu proudu) bodě, který odpovídá proudu nakrátko Ik, a
svislou osu (osu napětí) bodě, který bodem napětí naprázdno U0. vnitřního napětí, sérii
s lineárním rezistorem Ri, tzv.1 jeho
výstupní napětí, tzv.Elektrotechnika 47
3.
náhradní schéma zdroje, viz Obr. Je-li zatěžovací
proud roven nule, říkáme, zdroj pracuje naprázdno. Nazývá svorkovým napětím.
3.
Obr. „tvrdší“, tj. Jestliže zdroj není dimenzován tak veliké proudy,
musíme jej zatěžovat pouze mezích dovoleného proudu Imax, změřit odpovídající pokles
výstupního napětí vnitřní odpor vypočítat tohoto poklesu.4.2b.1, pro
obecný časový průběh napětí. bližší ideálnímu zdroji napětí, který vnitřní odpor
rovný nule. Použijeme tomu voltmetr
s dostatečně vysokým vstupním odporem, aby zdroje odebíral prakticky zanedbatelný
proud.20, můžeme uvažovat lineární model, tzv. Musí být tudíž platné pro napětí stejnosměrné. Pokud zdroj snese, můžeme pokračovat zvyšování zatěžovacího proudu tak
dlouho, výstupní napětí poklesne nulu
