3b pak protíná vodorovnou osu (osu napětí)
v bodě, který odpovídá napětí naprázdno U0, svislou osu (osu proudu) bodě, který je
bodem proudu nakrátko Ik.2 jeho
výstupní proud, tzv.22, můžeme uvažovat lineární
model (náhradní schéma), podle Obr.
Budeme-li uvažovat reálný zdroj elektrické energie, můžeme pro něj sestavit oba dva
typy náhradních schémat, aniž bychom přitom zkoumali, zda svými vlastnostmu blíží více
zdroji napětí nebo zdroji proudu. napětí naprázdno.3: Lineární model reálného stejnosměrného zdroje proudu
Náhradní schéma skládá ideálního zdroje proudu Ii, tzv. 3.2 )
stejně jako původního reálného zdroje. při zkratování
výstupních svorek, zdroj pracuje stavu nakrátko. 3. Pak tyto náhradní schémata označují jako napěťový
(Obr. vnitřního proudu, paralelně
s lineárním konduktorem Gi, tzv.3) náhradní model. Musí být tudíž platné pro proud stejnosměrný. vnitřní vodivost nule.
Pokud praxi setkáváme zdroji proudu, jde téměř vždy zařízení, která byla
sestavena synteticky tak, aby jako zdroj proudu chovala. 3.2) nebo proudový (Obr.4. 3. Je-li napětí zátěži rovno nule, tj.
Obr. Pokud bychom
měnili vodivost zátěže nule, tj. svorky zátěže budou rozpojeny, výstupní proud poklesne
na nulu objeví nich maximální možné napětí, tzv. Jeho zatěžovací charakteristika Obr. Jako příklad lze uvést zdroje
konstantního stejnosměrného proudu pro nastavení pracovních bodů tranzistorů
v analogových integrovaných obvodech nebo zdroj konstantního střídavého proudu pro
elektrickou obloukovou svářečku. Takové zdroje proudu pak
svým chováním blíží zdrojům ideálním, neboť právě zpětná vazba zajišťuje, jejich vnitřní
odpor blíží nekonečnu, tj. obou případech jde relativně složité zapojení vnitřní
regulační smyčkou vybavenou silnou zápornou zpětnou vazbou. Výstupní proud takového náhradního
obvodu roven
IIUGII iii ∆−=−= 3.
Vyjdeme-li představy reálného zdroje proudu dle Obr.3a. 3. „tvrdší“, tj. vnitřní vodivostí.Elektrotechnika 1
Základní vlastnosti ideálního zdroje proudu byly opět diskutovány kapitole 2.3b. Protože pak celý
vnitřní proud teče smyčkou vnitřní vodivostí Gi, toto napětí rovno GIU . Mají-li ovšem popisovat tentýž
a) b)
0
I
Ik
U
U0
Iz
∆Ι
Ii UGi Gz
I
.1,
a pro obecný časový průběh proudu.
bližší ideálnímu zdroji proudu, který vnitřní vodivost rovnu nule. Jak vyplývá rovnice 3.=∆ zřejmé, čím vnitřní vodivost menší, tím je
výstupní proud zdroje méně závislý vlastnostech zátěže tím zdroj tzv. 3. UGI .
Zatěžovací charakteristika zdroje Obr. 2. proud nakrátko, roven Pokud vodivost zátěže konečnou
hodnotu, výstupní napětí nuly různé výstupní proud klesne hodnotu úměrnou
velikosti tohoto napětí, tj
