3.3b pak protíná vodorovnou osu (osu napětí)
v bodě, který odpovídá napětí naprázdno U0, svislou osu (osu proudu) bodě, který je
bodem proudu nakrátko Ik.1,
a pro obecný časový průběh proudu.Elektrotechnika 1
Základní vlastnosti ideálního zdroje proudu byly opět diskutovány kapitole 2. Je-li napětí zátěži rovno nule, tj.2 )
stejně jako původního reálného zdroje. Jak vyplývá rovnice 3. 3. „tvrdší“, tj.3) náhradní model.4. Jako příklad lze uvést zdroje
konstantního stejnosměrného proudu pro nastavení pracovních bodů tranzistorů
v analogových integrovaných obvodech nebo zdroj konstantního střídavého proudu pro
elektrickou obloukovou svářečku. 3.3a.22, můžeme uvažovat lineární
model (náhradní schéma), podle Obr.
bližší ideálnímu zdroji proudu, který vnitřní vodivost rovnu nule. Pak tyto náhradní schémata označují jako napěťový
(Obr. 2. vnitřní vodivost nule. proud nakrátko, roven Pokud vodivost zátěže konečnou
hodnotu, výstupní napětí nuly různé výstupní proud klesne hodnotu úměrnou
velikosti tohoto napětí, tj. Musí být tudíž platné pro proud stejnosměrný.
Pokud praxi setkáváme zdroji proudu, jde téměř vždy zařízení, která byla
sestavena synteticky tak, aby jako zdroj proudu chovala. Protože pak celý
vnitřní proud teče smyčkou vnitřní vodivostí Gi, toto napětí rovno GIU . UGI . Mají-li ovšem popisovat tentýž
a) b)
0
I
Ik
U
U0
Iz
∆Ι
Ii UGi Gz
I
.
Zatěžovací charakteristika zdroje Obr.
Obr.
Budeme-li uvažovat reálný zdroj elektrické energie, můžeme pro něj sestavit oba dva
typy náhradních schémat, aniž bychom přitom zkoumali, zda svými vlastnostmu blíží více
zdroji napětí nebo zdroji proudu. 3. napětí naprázdno. vnitřního proudu, paralelně
s lineárním konduktorem Gi, tzv. Jeho zatěžovací charakteristika Obr. při zkratování
výstupních svorek, zdroj pracuje stavu nakrátko. Pokud bychom
měnili vodivost zátěže nule, tj.=∆ zřejmé, čím vnitřní vodivost menší, tím je
výstupní proud zdroje méně závislý vlastnostech zátěže tím zdroj tzv. Výstupní proud takového náhradního
obvodu roven
IIUGII iii ∆−=−= 3.3b. vnitřní vodivostí. svorky zátěže budou rozpojeny, výstupní proud poklesne
na nulu objeví nich maximální možné napětí, tzv.
Vyjdeme-li představy reálného zdroje proudu dle Obr. 3.2 jeho
výstupní proud, tzv.3: Lineární model reálného stejnosměrného zdroje proudu
Náhradní schéma skládá ideálního zdroje proudu Ii, tzv. obou případech jde relativně složité zapojení vnitřní
regulační smyčkou vybavenou silnou zápornou zpětnou vazbou. Takové zdroje proudu pak
svým chováním blíží zdrojům ideálním, neboť právě zpětná vazba zajišťuje, jejich vnitřní
odpor blíží nekonečnu, tj. 3.2) nebo proudový (Obr
