Pokud bychom smyčku podle Obr.46 )
kde spřažený magnetický tok.15).46 považována zobecněný tvar
indukčního zákona.3. jejich svorkách bychom naměřili indukované napětí
dt
d
ui
Φ
= 1. 1.44 )
Srovnáním 1.9. 2. tohoto hlediska indukované napětí dle 1.17 „zatížili“ nějakým
spotřebičem, uzavřeným elektrickým obvodem začal protékat proud smyčka plnila
funkci zdroje elektrické energie. Použitím dříve uvedených základních
vztahů lze dokázat, koncích vodiče (resp. nejjednodušší případ, kdy bude
přímý vodič délky pohybovat konstantní rychlostí v
r
v homogenním magnetickém poli s
indukcí B
r
.38 rovnici
dt
d
ui
Ψ
= 1.4.4. Soustava přitom uspořádána tak, vektory elementu délky ld
r
, magnetické
indukce B
r
a rychlosti v
r
jsou trvale navzájem kolmé.17) nebo zda šlo magnetické pole vyvolané
proudem protékajícím smyčkou (jak bylo znázorněno dříve Obr.47 )
V obecném případě situace poněkud komplikovanější nebudeme zde diskutovat. Pro dosažení vyšších hodnot
indukovaných napětí však neužívá samotných smyček, ale cívek větším počtem závitů N.
Indukce napětí časově proměnným magnetickým polem základem fungování např.45 )
kde magnetický tok spřažený k–tým závitem cívky.
.Elektrotechnika 23
V takovémto případě nemůže skrze smyčku procházet proud. zdrojích elektrické energie viz kap.1. 1. Jev elektromagnetické indukce
zde nastává důsledku silového působení magnetického pole volné elektrické náboje
(elektrony) uvnitř vodiče, viz Obr. 2.
transformátorů, tlumivek dalších elektrotechnických zařízení.
K indukci elektrického napětí však dochází také časově neproměnném magnetickém
poli předpokladu, vodič (nejčastěji cívka) vůči tomuto poli pohybu.44 prvním případě hovoří
o napětí vzájemné indukce (je-li zdrojem tohoto pole jiná smyčka), druhém případě pak o
napětí vlastní indukce. 1.
Faradayův indukční zákon platí bez ohledu to, zda magnetické pole bylo vytvořeno
vnějšími příčinami (jak znázorňuje Obr. Toho využívají
některé elektrické stroje zařízení jako generátory, dynama aj. Podrobněji problematice vrátíme při výkladu principů ideálních
obvodových prvků induktoru kap. Rovnice 1. 1. obou případech
platí pro indukované napětí svorkách smyčky rovnice 1.44 vlastně
napětím vnitřním (naprázdno) takového zdroje. Vlivem tzv. Zaměníme-li pořadí sumace a
derivace, dostáváme při uvážení 1.3. sběrnici, které vodič pohybuje)
dochází indukci ustáleného stejnosměrného napětí velikosti
BlvUi 1. rozdělujících sil
(těchže sil elektromagnetické povahy, které způsobovaly pohyb nábojů smyčce uzavřené a
tedy vznik indukovaného proudu) však dochází přesunu nábojů opačné polarity směrem k
rozpojeným koncům smyčky.
Výsledné indukované napětí pak dáno součtem příspěvků jednotlivých závitů
∑∑ ==
Φ
==
N
k
k
N
k
iki
dt
d
uu
11
, 1. Jedná další možný elektrotechnice častější) způsob vyjádření
Faradayova indukčního zákona.3 vázaných induktorů kap. 2.43 vidíme, indukované napětí oproti napětí elektromotorickému liší
pouze znaménku. Uvažujme např
