4. 2. 1.9. Použitím dříve uvedených základních
vztahů lze dokázat, koncích vodiče (resp. 2.3 vázaných induktorů kap.
transformátorů, tlumivek dalších elektrotechnických zařízení.17) nebo zda šlo magnetické pole vyvolané
proudem protékajícím smyčkou (jak bylo znázorněno dříve Obr.3. sběrnici, které vodič pohybuje)
dochází indukci ustáleného stejnosměrného napětí velikosti
BlvUi 1.
Výsledné indukované napětí pak dáno součtem příspěvků jednotlivých závitů
∑∑ ==
Φ
==
N
k
k
N
k
iki
dt
d
uu
11
, 1. zdrojích elektrické energie viz kap.17 „zatížili“ nějakým
spotřebičem, uzavřeným elektrickým obvodem začal protékat proud smyčka plnila
funkci zdroje elektrické energie. 1. Pro dosažení vyšších hodnot
indukovaných napětí však neužívá samotných smyček, ale cívek větším počtem závitů N.15). Uvažujme např.47 )
V obecném případě situace poněkud komplikovanější nebudeme zde diskutovat. tohoto hlediska indukované napětí dle 1. Rovnice 1.43 vidíme, indukované napětí oproti napětí elektromotorickému liší
pouze znaménku.44 vlastně
napětím vnitřním (naprázdno) takového zdroje. Toho využívají
některé elektrické stroje zařízení jako generátory, dynama aj. jejich svorkách bychom naměřili indukované napětí
dt
d
ui
Φ
= 1. 2.46 považována zobecněný tvar
indukčního zákona.38 rovnici
dt
d
ui
Ψ
= 1.44 )
Srovnáním 1.
K indukci elektrického napětí však dochází také časově neproměnném magnetickém
poli předpokladu, vodič (nejčastěji cívka) vůči tomuto poli pohybu. Jev elektromagnetické indukce
zde nastává důsledku silového působení magnetického pole volné elektrické náboje
(elektrony) uvnitř vodiče, viz Obr. Zaměníme-li pořadí sumace a
derivace, dostáváme při uvážení 1.44 prvním případě hovoří
o napětí vzájemné indukce (je-li zdrojem tohoto pole jiná smyčka), druhém případě pak o
napětí vlastní indukce.4. 1. Jedná další možný elektrotechnice častější) způsob vyjádření
Faradayova indukčního zákona. 1.
.45 )
kde magnetický tok spřažený k–tým závitem cívky.Elektrotechnika 23
V takovémto případě nemůže skrze smyčku procházet proud. Podrobněji problematice vrátíme při výkladu principů ideálních
obvodových prvků induktoru kap.
Indukce napětí časově proměnným magnetickým polem základem fungování např. rozdělujících sil
(těchže sil elektromagnetické povahy, které způsobovaly pohyb nábojů smyčce uzavřené a
tedy vznik indukovaného proudu) však dochází přesunu nábojů opačné polarity směrem k
rozpojeným koncům smyčky.1.
Faradayův indukční zákon platí bez ohledu to, zda magnetické pole bylo vytvořeno
vnějšími příčinami (jak znázorňuje Obr. Vlivem tzv. nejjednodušší případ, kdy bude
přímý vodič délky pohybovat konstantní rychlostí v
r
v homogenním magnetickém poli s
indukcí B
r
. Soustava přitom uspořádána tak, vektory elementu délky ld
r
, magnetické
indukce B
r
a rychlosti v
r
jsou trvale navzájem kolmé. obou případech
platí pro indukované napětí svorkách smyčky rovnice 1.46 )
kde spřažený magnetický tok.3. Pokud bychom smyčku podle Obr
