Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předkládaná skripta slouží jako základní studijní materiál v prezenční i kombinované formě studia předmětu Elektrotechnika 1.

Autor: doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.

Strana 22 z 161

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1.Elektrotechnika 21 normály konstantní celé ploše Je-li navíc plocha kolmá směru magnetické indukce (tj. spřažený (spjatý, cívkový) magnetický tok roven ∑= Φ=Ψ N k k 1 . Při zanedbání rozptylu při stejné ploše všech závitů lze poslední vztah dále zjednodušit na Φ=Ψ 1. Tak např.37 ) kde tzv.8b), její indukčnost rovna i L Ψ = 1. podle Obr. 1.35 ) Jestliže vytvoříme vodiče smyčku podle Obr. 1. úhel 0=α dostáváme pro magnetický tok zjednodušený praxi často užívaný) vztah BS=Φ 1.39 ) Obecně závisí velikost indukčnosti uspořádání vodičů, geometrických rozměrech a materiálových vlastnostech prostředí stanovit řešením příslušného magnetického pole. Budeme-li uvažovat cívku závitech (např. indukčnost cívky počtem závitů uzavřeným jádrem délky průřezu za předpokladu homogenního magnetického pole jádře, dána vztahem l S NL r 2 0 µµ= 1.40 ) Energie akumulovaná magnetickém poli dána energií potřebnou vytvoření tohoto magnetického pole rovna 2 2 1 2 1 LiiWm =Ψ= 1.15 necháme protékat proud i, kolem vodiče vytvoří magnetické pole plochou smyčky bude protékat magnetický tok Φ.41 ) .36 ) Indukčnost měříme jednotkách henry [H]. Obr. 1.15: definici indukčnosti smyčky Potom definujeme indukčnost smyčky jako podíl magnetického toku proudu, který tento tok vytvořil i L Φ = 1.38 ) Jde součet magnetických toků procházejících plochami všech závitů cívky