Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předkládaná skripta slouží jako základní studijní materiál v prezenční i kombinované formě studia předmětu Elektrotechnika 1.

Autor: doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.

Strana 21 z 161

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) je magnetický tok definován jako tok vektoru magnetické indukce plochou ∫∫ ⋅=Φ S SdB rr ( 1. technických aplikacích se snažíme docílit zpravidla pole homogenního (nebo alespoň takové přijatelných mezích nepřesnosti pokládáme). Obr. Intenzita magnetického pole ose vodiče nulová, směrem povrchu zvyšuje lineárně a dosahuje zde svého maxima, směrem povrchu pak ubývá podle hyperboly, viz Obr. Pro její velikost dostáváme ndS d dS d B Φ = Φ = αcos , 1. 1.Elektrotechnika 1 22 2 2 2 aπ rI H a r IIrπH =⇒=′=⋅ . 1. Obr. Vztah 1.33 ) a jeho jednotkou weber [Wb], viz Obr.14: Tok vektoru magnetické indukce plochou Vzhledem vztahu 1.33 platí obecně pro nehomogenní magnetické pole.34 ) kde úhel mezi vektory magnetické indukce B r a plošného elementu Sd r , ndS pak průmět plošného elementu roviny kolmé směru magnetické indukce. průřezem jádra transformátoru, cívkou elektrického stroje, vzduchovou mezerou elektromagnetu apod.33 můžeme magnetickou indukci pokládat také vektor plošné hustoty magnetického toku. takovémto případě složka magnetické indukce směru a2π I a0 0 r H . 1.13.14. 1.13: Intenzita magnetického pole vně uvnitř vodiče Kvantitativní mírou magnetického pole prostupujícího určitou plochou (např