Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předkládaná skripta slouží jako základní studijní materiál v prezenční i kombinované formě studia předmětu Elektrotechnika 1.

Autor: doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.

Strana 21 z 161

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
33 můžeme magnetickou indukci pokládat také vektor plošné hustoty magnetického toku.34 ) kde úhel mezi vektory magnetické indukce B r a plošného elementu Sd r , ndS pak průmět plošného elementu roviny kolmé směru magnetické indukce.14. Intenzita magnetického pole ose vodiče nulová, směrem povrchu zvyšuje lineárně a dosahuje zde svého maxima, směrem povrchu pak ubývá podle hyperboly, viz Obr. Vztah 1.14: Tok vektoru magnetické indukce plochou Vzhledem vztahu 1. Obr.33 ) a jeho jednotkou weber [Wb], viz Obr. 1. 1. takovémto případě složka magnetické indukce směru a2π I a0 0 r H .13: Intenzita magnetického pole vně uvnitř vodiče Kvantitativní mírou magnetického pole prostupujícího určitou plochou (např. Obr. 1.Elektrotechnika 1 22 2 2 2 aπ rI H a r IIrπH =⇒=′=⋅ .13.33 platí obecně pro nehomogenní magnetické pole. technických aplikacích se snažíme docílit zpravidla pole homogenního (nebo alespoň takové přijatelných mezích nepřesnosti pokládáme). 1. Pro její velikost dostáváme ndS d dS d B Φ = Φ = αcos , 1. průřezem jádra transformátoru, cívkou elektrického stroje, vzduchovou mezerou elektromagnetu apod.) je magnetický tok definován jako tok vektoru magnetické indukce plochou ∫∫ ⋅=Φ S SdB rr ( 1