Intenzita magnetického pole ose vodiče nulová, směrem povrchu zvyšuje lineárně a
dosahuje zde svého maxima, směrem povrchu pak ubývá podle hyperboly, viz Obr. 1. 1.
Obr.14.)
je magnetický tok definován jako tok vektoru magnetické indukce plochou
∫∫ ⋅=Φ
S
SdB
rr
( 1. takovémto případě složka magnetické indukce směru
a2π
I
a0
0
r
H
.33 můžeme magnetickou indukci pokládat také vektor
plošné hustoty magnetického toku.34 )
kde úhel mezi vektory magnetické indukce B
r
a plošného elementu Sd
r
, ndS pak
průmět plošného elementu roviny kolmé směru magnetické indukce.
Obr. Pro její velikost dostáváme
ndS
d
dS
d
B
Φ
=
Φ
=
αcos
, 1.13: Intenzita magnetického pole vně uvnitř vodiče
Kvantitativní mírou magnetického pole prostupujícího určitou plochou (např. technických aplikacích
se snažíme docílit zpravidla pole homogenního (nebo alespoň takové přijatelných
mezích nepřesnosti pokládáme). 1.
Vztah 1. průřezem
jádra transformátoru, cívkou elektrického stroje, vzduchovou mezerou elektromagnetu apod.Elektrotechnika 1
22
2
2
2
aπ
rI
H
a
r
IIrπH =⇒=′=⋅ .33 )
a jeho jednotkou weber [Wb], viz Obr. 1.13.33 platí obecně pro nehomogenní magnetické pole.14: Tok vektoru magnetické indukce plochou
Vzhledem vztahu 1