Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předkládaná skripta slouží jako základní studijní materiál v prezenční i kombinované formě studia předmětu Elektrotechnika 1.

Autor: doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.

Strana 21 z 161

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrotechnika 1 22 2 2 2 aπ rI H a r IIrπH =⇒=′=⋅ . Intenzita magnetického pole ose vodiče nulová, směrem povrchu zvyšuje lineárně a dosahuje zde svého maxima, směrem povrchu pak ubývá podle hyperboly, viz Obr.13.34 ) kde úhel mezi vektory magnetické indukce B r a plošného elementu Sd r , ndS pak průmět plošného elementu roviny kolmé směru magnetické indukce. 1. Pro její velikost dostáváme ndS d dS d B Φ = Φ = αcos , 1.33 můžeme magnetickou indukci pokládat také vektor plošné hustoty magnetického toku. technických aplikacích se snažíme docílit zpravidla pole homogenního (nebo alespoň takové přijatelných mezích nepřesnosti pokládáme). Obr. Vztah 1.33 platí obecně pro nehomogenní magnetické pole.13: Intenzita magnetického pole vně uvnitř vodiče Kvantitativní mírou magnetického pole prostupujícího určitou plochou (např. Obr. 1.14.) je magnetický tok definován jako tok vektoru magnetické indukce plochou ∫∫ ⋅=Φ S SdB rr ( 1.33 ) a jeho jednotkou weber [Wb], viz Obr. průřezem jádra transformátoru, cívkou elektrického stroje, vzduchovou mezerou elektromagnetu apod. 1. takovémto případě složka magnetické indukce směru a2π I a0 0 r H .14: Tok vektoru magnetické indukce plochou Vzhledem vztahu 1. 1