1.4 −
= πµo [Hm-1
] která podobně jako fyzikální konstantou. Vztah magnetické indukci dán rovnicí
HHB ro
rrr
µµµ 1.31 )
kde magnetická permeabilita, relativní permeabilita prostředí, permeabilita
vakua 7
10. příkladu Obr.11: vysvětlení celkového spjatého proudu
I1
I2
I3
I4
1l
l
2l
I1 I2
F
r
F
r
I1 I2
F
r
F
r
.
Kvantitativní vztah mezi magnetickým polem proudem, který toto pole budí, dán
Ampérovým zákonem celkového proudu, zvaným taktéž jako věta obvodovém napětí
v magnetickém poli: integrál intenzity magnetického pole braný podél uzavřené křivky –
magnetické obvodové napětí roven algebraickému součtu proudů, které protékají plochou
ohraničenou touto křivkou (Obr. 1. 1. 1.
Další veličinou charakterizující magnetické pole intenzita magnetického pole H
r
,
s jednotkou [Am-1
].
Obr. 1. Intenzita
magnetického pole závisí velikosti proudů, které magnetické pole vytvořily.
V případě nesouhlasné orientace proudů vodičích tomu právě naopak vodiče budou
odpuzovat.11)
∫ ∑=⋅
l
IldH
rr
.10: Elektrodynamické síly mezi dvěma vodiči
Z obrázků patrné, jako důsledek vzájemného směru indukčních čar (orientace vektorů
magnetické indukce) při souhlasné orientaci proudů výsledné magnetické pole mezi vodiči
zeslabováno, zatímco odlehlých stranách vodičů zesilováno vodiče proto přitahují.11 proto III +−=∑ proudy a
4I neuplatní, neboť prochází mimo plochu ohraničenou křivkou l. Silám, které působí mezi vodiči, říká elektrodynamické síly.Elektrotechnika 1
a) b)
Obr.32 )
Přitom kladné považují proudy, které jsou zvoleným směrem oběhu spjaty podle
Ampérova pravidla pravé ruky
