Tento tzv. proudnicích. Jedná vektorovou veličinu se
směrem daným tečnou proudnice daném bodě velikostí
i(t)
.7. Jestliže se
však náboje časem mění nebo pohybují, představují elektrický proud.
Část prostoru, které dochází pohybu volných nábojů, vytváří vodivý kanál.
Obr. Kladný smysl proudu
vyznačujeme pomocí čítací šipky proudu, viz Obr.6
Obr.Elektrotechnika 13
d
S
C rεε0= 1.6: Čítací šipka proudu
Pokud proud funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl
totožný vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce i(t) nabývá kladných hodnot. když veličinou pracuje matematického hlediska jako
s nekonečně malou, hlediska fyzikálního musí obsahovat dostatečně velký počet nabitých
částic, aby mohla být považována spojitou funkci času (definice vychází tzv.
Proud skalární veličinou, jejíž kladný smysl ztotožňujeme smyslem pohybu
kladných nábojů.
Až dosud jsme předpokládali, náboje poli jsou konstantní nepohyblivé. 1.9 )
Tato energie může být později kondenzátoru opět odebrána. Proud pak
definujeme jako rychlost změny náboje
dt
dq
i 1. Hovoříme
proto proudovém poli, které každém bodě charakterizováno proudovou hustotou
(hustotou elektrického proudu) J
r
, jednotkou [Am-2
].7: Vodivý kanál
Kladné hypotetické částice pohybují nejkratších drahách, tzv.
makroskopické teorie elektromagnetického pole). 1. Příklad
takového kanálu nakreslen Obr.10 )
a měříme jej ampérech [A]. 1. konvenční směr elektrického proudu původ počátcích
nauky elektřině, kdy nebyla dostatečně známa struktura hmoty, byl zvolen právě naopak
než smysl pohybu elektronů tvořících proud vodičích. 1.8 )
Při umisťování nábojů elektrodách (nabíjení kondenzátoru) byla vynaložena práce,
která nyní kondenzátoru akumulována formě energie elektrického pole
2
2
1
2
1
CuQuWe 1
