Elektrotechnika 1
Pro vyznačení smyslu napětí používáme tzv.4.6 )
Jestliže elektrodu umístěnou izolovaně nevodivém prostředí nabijeme nábojem Q,
povrch elektrody ekvipotenciální plochou napětí ϕ=u Definujeme kapacitu
elektrody jako
u
Q
C 1.
Obr.7 jako podíl náboje napětí mezi elektrodami Velikost kapacity
závisí geometrických rozměrech elektrod materiálových vlastnostech prostředí mezi nimi
a obecně stanovuje řešením příslušného elektrického pole.5 )
je dále zřejmé, napětí mezi dvěma body nebo ekvipotenciálními plochami lze vyjádřit také
jako rozdíl potenciálů
2112 −=u 1. 1. praxi bod nulového potenciálu (tzv. vztahů 1.3 1. 1.5 )
kde dolní integrační mez označuje bod nulového potenciálu. Značí
se řeckým písmenem měří opět voltech [V]. případě elektrostatického pole vytvořeného
izolovaným nábojem bod nulového potenciálu považuje korespondující náboj umístěný
v nekonečnu. Pro získání názorné představy rozložení pole spojujeme body stejného
potenciálu tzv. Obr. Potom
siločáry popisující pole vycházejí ekvipotenciálních ploch kolmo. pro deskový
kondenzátor plochou elektrod vzdáleností mezi nimi viz Obr.
Potenciál bodu poli úměrný práci, kterou musíme vynaložit, abychom dopravili
kladný zkušební náboj daného místa místa, jehož potenciál pokládáme nulový.3 naznačeny plnými čarami. Taková
konfigurace nazývá kondenzátor (kapacitor). Obr. ekvipotenciálních ploch, Obr. Kapacita kondenzátoru opět
definována dle 1. Častější případ, kdy použijeme dvou elektrod, nichž
jednu nabijeme nábojem druhou nábojem –Q, jak tomu např. 1.5. Obecně lze hladinu nulového potenciálu
volit libovolně, např. referenční bod) uvažuje
obvykle povrchu Země, konkrétního elektrického zařízení pak povrch kovové
skříně, které zařízení instalováno.4, kapacita rovna
1 2
12u 21u
. 1.4 1. 1.4 )
∫∫ ⋅−=⋅−=
2
0
2
0
2
1
sdEsdF
q
rrrr
ϕ 1. Podle definice lze tedy
potenciály bodů vyjádřit jako
∫∫ ⋅−=⋅−=
1
0
1
0
1
1
sdEsdF
q
rrrr
ϕ 1.3 zvolena rovina souměrnosti stejně velikých
korespondujících nábojů. čítací šipku napětí, která vlastně určuje
směr postupu integrace bodu bodu Změna směru čítací šipky vyznačuje záměnou
pořadí číslic indexu napětí, rovnice 1.7 )
a měříme faradech [F].3 pak vyplývá 2112 viz Obr. Tak např. 1.5: Čítací šipky napětí
Pokud napětí funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl
totožný smyslem vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce u(t) nabývá kladných
hodnot
