případě elektrostatického pole vytvořeného
izolovaným nábojem bod nulového potenciálu považuje korespondující náboj umístěný
v nekonečnu.
Potenciál bodu poli úměrný práci, kterou musíme vynaložit, abychom dopravili
kladný zkušební náboj daného místa místa, jehož potenciál pokládáme nulový. referenční bod) uvažuje
obvykle povrchu Země, konkrétního elektrického zařízení pak povrch kovové
skříně, které zařízení instalováno. 1.5. Taková
konfigurace nazývá kondenzátor (kapacitor). Podle definice lze tedy
potenciály bodů vyjádřit jako
∫∫ ⋅−=⋅−=
1
0
1
0
1
1
sdEsdF
q
rrrr
ϕ 1.7 jako podíl náboje napětí mezi elektrodami Velikost kapacity
závisí geometrických rozměrech elektrod materiálových vlastnostech prostředí mezi nimi
a obecně stanovuje řešením příslušného elektrického pole.Elektrotechnika 1
Pro vyznačení smyslu napětí používáme tzv. 1. Značí
se řeckým písmenem měří opět voltech [V]. Obr. Kapacita kondenzátoru opět
definována dle 1.4 1.4, kapacita rovna
1 2
12u 21u
. ekvipotenciálních ploch, Obr.6 )
Jestliže elektrodu umístěnou izolovaně nevodivém prostředí nabijeme nábojem Q,
povrch elektrody ekvipotenciální plochou napětí ϕ=u Definujeme kapacitu
elektrody jako
u
Q
C 1. 1.4. Tak např.3 naznačeny plnými čarami.3 1. Pro získání názorné představy rozložení pole spojujeme body stejného
potenciálu tzv.3 zvolena rovina souměrnosti stejně velikých
korespondujících nábojů.3 pak vyplývá 2112 viz Obr.5: Čítací šipky napětí
Pokud napětí funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl
totožný smyslem vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce u(t) nabývá kladných
hodnot.
Obr. čítací šipku napětí, která vlastně určuje
směr postupu integrace bodu bodu Změna směru čítací šipky vyznačuje záměnou
pořadí číslic indexu napětí, rovnice 1. vztahů 1. Obr. Častější případ, kdy použijeme dvou elektrod, nichž
jednu nabijeme nábojem druhou nábojem –Q, jak tomu např.7 )
a měříme faradech [F]. pro deskový
kondenzátor plochou elektrod vzdáleností mezi nimi viz Obr. 1.4 )
∫∫ ⋅−=⋅−=
2
0
2
0
2
1
sdEsdF
q
rrrr
ϕ 1.5 )
kde dolní integrační mez označuje bod nulového potenciálu. praxi bod nulového potenciálu (tzv.5 )
je dále zřejmé, napětí mezi dvěma body nebo ekvipotenciálními plochami lze vyjádřit také
jako rozdíl potenciálů
2112 −=u 1. 1. 1. Obecně lze hladinu nulového potenciálu
volit libovolně, např. Potom
siločáry popisující pole vycházejí ekvipotenciálních ploch kolmo
