Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předkládaná skripta slouží jako základní studijní materiál v prezenční i kombinované formě studia předmětu Elektrotechnika 1.

Autor: doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.

Strana 13 z 161

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Taková konfigurace nazývá kondenzátor (kapacitor). 1.3 naznačeny plnými čarami.4. případě elektrostatického pole vytvořeného izolovaným nábojem bod nulového potenciálu považuje korespondující náboj umístěný v nekonečnu.3 zvolena rovina souměrnosti stejně velikých korespondujících nábojů.5 ) je dále zřejmé, napětí mezi dvěma body nebo ekvipotenciálními plochami lze vyjádřit také jako rozdíl potenciálů 2112 −=u 1. praxi bod nulového potenciálu (tzv. Značí se řeckým písmenem měří opět voltech [V].4 1. referenční bod) uvažuje obvykle povrchu Země, konkrétního elektrického zařízení pak povrch kovové skříně, které zařízení instalováno.4, kapacita rovna 1 2 12u 21u . Podle definice lze tedy potenciály bodů vyjádřit jako ∫∫ ⋅−=⋅−= 1 0 1 0 1 1 sdEsdF q rrrr ϕ 1. Potom siločáry popisující pole vycházejí ekvipotenciálních ploch kolmo. Potenciál bodu poli úměrný práci, kterou musíme vynaložit, abychom dopravili kladný zkušební náboj daného místa místa, jehož potenciál pokládáme nulový.3 pak vyplývá 2112 viz Obr. Obecně lze hladinu nulového potenciálu volit libovolně, např.3 1.Elektrotechnika 1 Pro vyznačení smyslu napětí používáme tzv.6 ) Jestliže elektrodu umístěnou izolovaně nevodivém prostředí nabijeme nábojem Q, povrch elektrody ekvipotenciální plochou napětí ϕ=u Definujeme kapacitu elektrody jako u Q C 1. 1. Obr.7 jako podíl náboje napětí mezi elektrodami Velikost kapacity závisí geometrických rozměrech elektrod materiálových vlastnostech prostředí mezi nimi a obecně stanovuje řešením příslušného elektrického pole.5 ) kde dolní integrační mez označuje bod nulového potenciálu. Častější případ, kdy použijeme dvou elektrod, nichž jednu nabijeme nábojem druhou nábojem –Q, jak tomu např. ekvipotenciálních ploch, Obr. 1.5: Čítací šipky napětí Pokud napětí funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl totožný smyslem vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce u(t) nabývá kladných hodnot.4 ) ∫∫ ⋅−=⋅−= 2 0 2 0 2 1 sdEsdF q rrrr ϕ 1. Obr. 1. 1. 1. Obr. pro deskový kondenzátor plochou elektrod vzdáleností mezi nimi viz Obr. vztahů 1.7 ) a měříme faradech [F]. čítací šipku napětí, která vlastně určuje směr postupu integrace bodu bodu Změna směru čítací šipky vyznačuje záměnou pořadí číslic indexu napětí, rovnice 1. Pro získání názorné představy rozložení pole spojujeme body stejného potenciálu tzv. Kapacita kondenzátoru opět definována dle 1.5. Tak např