1.4 )
∫∫ ⋅−=⋅−=
2
0
2
0
2
1
sdEsdF
q
rrrr
ϕ 1. praxi bod nulového potenciálu (tzv.4, kapacita rovna
1 2
12u 21u
.3 1. Obr. 1.5 )
je dále zřejmé, napětí mezi dvěma body nebo ekvipotenciálními plochami lze vyjádřit také
jako rozdíl potenciálů
2112 −=u 1.3 pak vyplývá 2112 viz Obr.6 )
Jestliže elektrodu umístěnou izolovaně nevodivém prostředí nabijeme nábojem Q,
povrch elektrody ekvipotenciální plochou napětí ϕ=u Definujeme kapacitu
elektrody jako
u
Q
C 1.7 )
a měříme faradech [F]. Pro získání názorné představy rozložení pole spojujeme body stejného
potenciálu tzv.3 zvolena rovina souměrnosti stejně velikých
korespondujících nábojů. Taková
konfigurace nazývá kondenzátor (kapacitor).
Potenciál bodu poli úměrný práci, kterou musíme vynaložit, abychom dopravili
kladný zkušební náboj daného místa místa, jehož potenciál pokládáme nulový.7 jako podíl náboje napětí mezi elektrodami Velikost kapacity
závisí geometrických rozměrech elektrod materiálových vlastnostech prostředí mezi nimi
a obecně stanovuje řešením příslušného elektrického pole. případě elektrostatického pole vytvořeného
izolovaným nábojem bod nulového potenciálu považuje korespondující náboj umístěný
v nekonečnu.
Obr. ekvipotenciálních ploch, Obr. Obr. 1.4.5. Podle definice lze tedy
potenciály bodů vyjádřit jako
∫∫ ⋅−=⋅−=
1
0
1
0
1
1
sdEsdF
q
rrrr
ϕ 1. pro deskový
kondenzátor plochou elektrod vzdáleností mezi nimi viz Obr.3 naznačeny plnými čarami. čítací šipku napětí, která vlastně určuje
směr postupu integrace bodu bodu Změna směru čítací šipky vyznačuje záměnou
pořadí číslic indexu napětí, rovnice 1. 1. Kapacita kondenzátoru opět
definována dle 1. Tak např. vztahů 1. Potom
siločáry popisující pole vycházejí ekvipotenciálních ploch kolmo.4 1. 1. Značí
se řeckým písmenem měří opět voltech [V]. 1. referenční bod) uvažuje
obvykle povrchu Země, konkrétního elektrického zařízení pak povrch kovové
skříně, které zařízení instalováno.Elektrotechnika 1
Pro vyznačení smyslu napětí používáme tzv.5: Čítací šipky napětí
Pokud napětí funkcí času, která nabývá kladných záporných hodnot, skutečný smysl
totožný smyslem vyznačeným tom časovém úseku, kdy funkce u(t) nabývá kladných
hodnot. Častější případ, kdy použijeme dvou elektrod, nichž
jednu nabijeme nábojem druhou nábojem –Q, jak tomu např.5 )
kde dolní integrační mez označuje bod nulového potenciálu. Obecně lze hladinu nulového potenciálu
volit libovolně, např
