Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předkládaná skripta slouží jako základní studijní materiál v prezenční i kombinované formě studia předmětu Elektrotechnika 1.

Autor: doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.

Strana 12 z 161

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3 jednoduchý výraz lEu . 1. nehomogenní, neboť vektory E r mají v každém bodě jiný směr velikost.12 kde vzdálenost bodů a 2. Pro popis pole určitém objemu tak můžeme zavést skalární veličiny, jako elektrické napětí potenciál. Obr.3 ) Jednotkou napětí volt [V].4. Obr. 1.4, zvolíme-li integrační dráhu siločáru, obdržíme vztahu 1. Příkladem elektrostatického pole homogenního pole mezi dvěma dlouhými rovnoběžnými deskami podle Obr.. 1.3 pole tzv. Napětí mezi dvěma body rovno poměru práce [J] vykonané silami elektrického pole velikosti přemístěného kladného náboje q ∫∫ ⋅=⋅== 2 1 2 1 12 12 1 sdEsdF qq A u rrrr . Jak známo fyziky, skalární součin vektorů lze vyjádřit jako součin jejich velikostí kosinu úhlu mezi nimi, tedy αcos.3. 1. Uvážíme-li homogenní elektrické pole podle Obr.3: Elektrostatické pole dvou kulových nábojů Elektrostatické pole podle Obr. 1. Abychom tomu vyhnuli, vhodné vycházet z veličiny integrální, totiž práce vektoru určité dráze. Jednotkou intenzity elektrického pole [Vm-1 ]. 1.4: Elektrostatické pole mezi dvěma deskami Vektory pole jsou místní (lokální) veličiny, kdy pro popis účinků pole určitém objemu bylo třeba vyšetřit jejich prostorové rozložení.dsEsdE =⋅ rr , viz Obr. EqF rr =1 2 konstE = r l . 1. Odtud také ihned zřejmá jednotka intenzity elektrického pole [Vm-1 ]. obecném případě napětí 12u závisí nejen poloze bodů ale také integrační dráze, poli potenciálním (jakým pole elektrostatické) však integrační dráze nezávislé. 1.Elektrotechnika 11 F r E r 1 2 ds 0>ϕ 0<ϕ αsd r E r 0=ϕ Intenzita tedy vektor mající směr síly F r a její velikost již velikosti nezávisí, jak je opět zřejmé Obr.3