Síla přitažlivá případě nábojů různého znaménka odpudivá případě nábojů
znaménka shodného, jak schematicky znázorněno Obr.
Obraz pole proto znázorňujeme pomocí siločar.2. elektrod.
Obr.3. tak, něj umístíme zkušební náboj (tak
malý, aby sám neměl pole prakticky žádný vliv) zjišťujeme velikost směr síly, která na
tento náboj působí. 1. Hovoříme rovnicích
elektromagnetického pole.
Ukazuje se, velikost síly úměrná velikosti zkušebního náboje. 1. dána součinem fyzikální konstanty
12
10. Protože řešení Maxwellových rovnic vyžaduje pokročilé znalosti
matematických metod obecném případě velmi obtížné, snažíme se, pokud možné,
situaci zjednodušit nepodstatné rysy jevů zanedbat.3 Elektrické pole
Elektrické náboje nacházející daném prostoru projevují svými silovými účinky.1 )
Zde velikost síly [N] vzdálenost nábojů [m]. Přitom tyto náboje mohou být izolované nebo mohou být usazeny na
povrchu vodivých těles, tzv. Obecně jsou
matematicky popsány soustavou tzv.
1. Nejjednodušší situaci, kdy sebe působí dva bodové
náboje velikostech popisuje Coulombův zákon (formulovaný letech 1785–89
francouzským badatelem Coulombem)
2
21
4
1
d
qq
F
πε
= 1.2: Silové působení mezi bodovými náboji
Elektrické pole můžeme pozorovat např. Sílu znázorníme vektorem.Elektrotechnika 1
Děje prostoru, kde působí elektrické náboje, mohou být velmi složité.
Elektrické pole vytvořené konstantními čase prostoru) elektrickými náboji nazývá pole
elektrostatické. Konstanta roεεε závislá na
vlastnostech prostředí nazývá permitivita.854188,8 −
=oε [Fm-1
], které říká permitivita vakua, bezrozměrné relativní
permitivity .
Protože jedná síly elektrické povahy, říkáme, prostoru působí elektrické pole. Pak rozlišujeme zvláštní případy
elektromagnetického pole, pole elektrické pole magnetické. Obecně síla každém bodě jiná proto
úplný popis rozložení pole pomocí vektorů sil jednotlivých bodech byl málo přehledný. Definujeme proto
intenzitu elektrického pole E
r
jako podíl síly kladného zkušebního náboje
q
F
E
r
r
= 1. Maxwellových rovnic.2 )
F
r
F
r
F
r
F
r
F
r
F
r
. Jako
příklad může sloužit elektrostatické pole dvou kulových nábojů stejné velikosti dle Obr. 1. Jsou čáry sledující dráhu (trajektorii), po
které pohybuje zkušební náboj, je-li zcela uvolněn působí-li něj pouze síly pole
