3.
Pro výše uvedené jednoduché obvody, jako např.33 zřejmě platí
2211
2112
2
222
1
111
2
211
1
122
21
1221
21
2
2
ΦΦ
ΦΦ
=
Φ
⋅
Φ
Φ
⋅
Φ
===
I
N
I
N
I
N
I
N
LL
MM
LL
M
κ .3 Příklad 4. vhodná případě, že
chceme určit magnetický tok pouze pro jednu zadanou hodnotu magnetomotorického napětí.
Pokud střední sloupec jádra nebyl přítomen, byl zřejmě při zanedbání rozptylu činitel
vazby roven jedné (dokonalá magnetická vazba). Pokud bychom naopak rozptyl uvažovat
chtěli, lze použít tytéž rovnice záměně toků 13Φ 23Φ rozptylovými toky 1rΦ 2rΦ .
Jak jsme poznali, jsou magnetické obvody železnými jádry (feromagnetiky) obvody
typicky nelineární. 2. Pokud použijeme opět analogie
s elektrickými obvody, lze aplikovat metody vypracované pro řešení nelineárních obvodů.Elektrotechnika 135
3
21
21
21
m
mm
mm
R
RR
RR
NN
M
++
= . 4. výsledku je
dále zřejmé, zvětšujícím magnetickým odporem prostředního sloupku vzájemná
indukčnost také zvětšuje. 4.4, zde jako funkci dílčích
magnetických toků vyznačených Obr.19: postupu při analýze magnetického obvodu
.19a.
Odvoďme ješte výraz pro činitel vazby definovaný kap. Proto při řešení opačného úkolu (při analýze magnetického obvodu), např. Příklad 4.
a) b)
Obr.16a.4, lze použít
grafickou metodu překlopené charakteristiky, viz Obr.
při určování magnetického toku pro zadanou hodnotu magnetomotorického napětí, třeba
používat složitější postupy, než které jsme doposud poznali.
Vzájemná indukčnost přímo úměrná součinu počtů závitů uvažovaných cívek nepřímo
úměrná magnetickým odporům částí jádra, kterých jsou tyto cívky navinuty. Podle 2. 4.
Protože podle Kirchhoffova zákona
11131112 Φ≤Φ−Φ=Φ 22232221 Φ≤Φ−Φ=Φ ,
platí pro činitel vazby relace
1
2211
2112
≤
ΦΦ
ΦΦ
=κ
