18: výpočtu vzájemné indukčnosti
Vzájemnou indukčnost budeme tomto případě počítat vztahu
1
122
1
21
I
N
I
M
Φ
=
Ψ
= .
Z výsledků zřejmé, vlastní indukčnost přímo úměrná kvadrátu počtu závitů dané
cívky nepřímo úměrná celkovému magnetickému odporu Ten dán rozměry a
vlastnostmi použitého jádra, viz vztah 4.11 Proto např.17a, kde ještě vyznačíme další potřebné
veličiny.1>>rµ
Pro výpočet vzájemné indukčnosti můžeme vyjít libovolného výše uvedených
náhradních obvodů. 4. 4. Vyjděme schématu Obr.
Vlastní indukčnost pak rovna
maR
N
I
N
I
L
2
1
1
111
1
11
1 =
Φ
=
Ψ
= . Zřejmě platí
323121
3
11
32
31
2
2311
2
2
12
mmmmmm
m
mm
m
ma
m
m
m
m
m
RRRRRR
R
IN
RR
R
R
F
R
R
R
U
++
=
+
⋅=
Φ
==Φ ,
po dosazením definičního vztahu úpravou pak dostáváme
.18, spolu naznačením celého postupu řešení.
Pokud necháme protékat proud pouze cívkou závity, dostaneme postupem analogickým
předešlému pro vlastní indukčnost výraz
mbR
N
I
N
I
L
2
2
2
222
2
22
2 =
Φ
=
Ψ
= ,
kde bylo dosazeno
mbmb
m
R
IN
R
F
Φ 222
22 a
31
31
2
mm
mm
mmb
RR
RR
RR
+
+= ,
viz náhradní obvod Obr. 4.
a) c)
Obr.
Je proto třeba vypočítat magnetický tok 12Φ Dále uvedený postup vychází opět metody
postupného zjednodušování obvodu. pro zvýšení indukčností cívek
užívá jader relativní permeabilitou .134 Elektrotechnika 1
a dle Hopkinsonova zákona pro magnetický tok
mama
m
R
IN
R
F 111
11 ==Φ .17b. provedeno Obr. 4
