vířivými proudy.24 )
Pokud přemagnetování realizováno střídavým zdrojem frekvencí resp.9
(smyčka 2).9 (smyčka 1). Proto pro magnetické obvody strojů přístrojů, které pracují střídavý proud,
užívá magneticky měkkých materiálů úzkou hysterezní smyčkou, viz Obr. 5), výkon ztracený dobu jedné periody roven
hV
hV
h fA
T
A
P 4. 4. periodou T,
(o střídavých proudech dále kap.25 )
Jedná tzv. hysterezní ztráty, které způsobují zahřívání jádra cívky, kterou toto pole
vytvářeno. jeho složením z
elektricky odizolovaných plechů také přidáním křemíku jejich materiálu.
Obr. Magneticky tvrdý materiál vyžaduje mnohem větší intenzitu magnetického pole
pro své odmagnetování )12 .23 )
s jednotkou 3−
Jm Při jednom cyklu přemagnetování materiálu objemu třeba energie
VAA hhV 4. Zmenšování ztrát se
provádí především zvyšováním elektrického odporu jádra. Podle Lenzova zákona tento proud takového
směru, aby svým vlastním magnetickým polem působil proti příčině svého vzniku. hustotě energie
∫= HdBAh 4.
Naopak pro výrobu permanentních magnetů užívají magneticky tvrdé materiály širokou
hysterezní smyčkou, které vykazují velkou remanentní indukci koercivitu, viz Obr. důsledku platnosti Faradayova indukčního zákona totiž
v materiálu jádra indukuje oběhové napětí
dt
dB
S
dt
d
u −=
Φ
−=0 4. lze učinit např. 4.Elektrotechnika 127
Plocha hysterezní smyčky úměrná energii potřebné přemagnetování jednotkového
objemu materiálu, tj. 4.27 )
jak schematicky znázorněno Obr.9: Magneticky měkký tvrdý materiál
Pro úplnost dodejme, při střídavém magnetování vznikají dále materiálu přídavné
ztráty, tzv. Důsledek
je nerovnoměrné rozložení magnetického pole průřezu jádra (pole vytlačováno jeho
povrchu) již zmíněné přídavné ztráty, které materiál jádra zahřívají.26 )
které uzavřené dráze určitým odporem dává vzniknout vířivému proudu
dt
dB
R
S
R
u
iv −== 0
, 4.
.10. Zvláště pak pro
vysoké frekvence používají ferity, což jsou elektricky odizolované feromagnetické částice
slisované potřebného tvaru. 4
