9 (smyčka 1). Zmenšování ztrát se
provádí především zvyšováním elektrického odporu jádra.27 )
jak schematicky znázorněno Obr. Důsledek
je nerovnoměrné rozložení magnetického pole průřezu jádra (pole vytlačováno jeho
povrchu) již zmíněné přídavné ztráty, které materiál jádra zahřívají. Proto pro magnetické obvody strojů přístrojů, které pracují střídavý proud,
užívá magneticky měkkých materiálů úzkou hysterezní smyčkou, viz Obr.9
(smyčka 2).26 )
které uzavřené dráze určitým odporem dává vzniknout vířivému proudu
dt
dB
R
S
R
u
iv −== 0
, 4. 4. 5), výkon ztracený dobu jedné periody roven
hV
hV
h fA
T
A
P 4. 4.
Naopak pro výrobu permanentních magnetů užívají magneticky tvrdé materiály širokou
hysterezní smyčkou, které vykazují velkou remanentní indukci koercivitu, viz Obr.9: Magneticky měkký tvrdý materiál
Pro úplnost dodejme, při střídavém magnetování vznikají dále materiálu přídavné
ztráty, tzv.Elektrotechnika 127
Plocha hysterezní smyčky úměrná energii potřebné přemagnetování jednotkového
objemu materiálu, tj.10.24 )
Pokud přemagnetování realizováno střídavým zdrojem frekvencí resp. Podle Lenzova zákona tento proud takového
směru, aby svým vlastním magnetickým polem působil proti příčině svého vzniku. důsledku platnosti Faradayova indukčního zákona totiž
v materiálu jádra indukuje oběhové napětí
dt
dB
S
dt
d
u −=
Φ
−=0 4. hustotě energie
∫= HdBAh 4.
.25 )
Jedná tzv.23 )
s jednotkou 3−
Jm Při jednom cyklu přemagnetování materiálu objemu třeba energie
VAA hhV 4. hysterezní ztráty, které způsobují zahřívání jádra cívky, kterou toto pole
vytvářeno. lze učinit např. 4. Magneticky tvrdý materiál vyžaduje mnohem větší intenzitu magnetického pole
pro své odmagnetování )12 . Zvláště pak pro
vysoké frekvence používají ferity, což jsou elektricky odizolované feromagnetické částice
slisované potřebného tvaru. periodou T,
(o střídavých proudech dále kap. 4.
Obr. vířivými proudy. jeho složením z
elektricky odizolovaných plechů také přidáním křemíku jejich materiálu
