Zmenšování ztrát se
provádí především zvyšováním elektrického odporu jádra. vířivými proudy. Proto pro magnetické obvody strojů přístrojů, které pracují střídavý proud,
užívá magneticky měkkých materiálů úzkou hysterezní smyčkou, viz Obr.
Obr.25 )
Jedná tzv.9: Magneticky měkký tvrdý materiál
Pro úplnost dodejme, při střídavém magnetování vznikají dále materiálu přídavné
ztráty, tzv. Podle Lenzova zákona tento proud takového
směru, aby svým vlastním magnetickým polem působil proti příčině svého vzniku.24 )
Pokud přemagnetování realizováno střídavým zdrojem frekvencí resp. důsledku platnosti Faradayova indukčního zákona totiž
v materiálu jádra indukuje oběhové napětí
dt
dB
S
dt
d
u −=
Φ
−=0 4.26 )
které uzavřené dráze určitým odporem dává vzniknout vířivému proudu
dt
dB
R
S
R
u
iv −== 0
, 4.27 )
jak schematicky znázorněno Obr.
.9 (smyčka 1). Zvláště pak pro
vysoké frekvence používají ferity, což jsou elektricky odizolované feromagnetické částice
slisované potřebného tvaru.9
(smyčka 2). Magneticky tvrdý materiál vyžaduje mnohem větší intenzitu magnetického pole
pro své odmagnetování )12 . 5), výkon ztracený dobu jedné periody roven
hV
hV
h fA
T
A
P 4. 4. 4. Důsledek
je nerovnoměrné rozložení magnetického pole průřezu jádra (pole vytlačováno jeho
povrchu) již zmíněné přídavné ztráty, které materiál jádra zahřívají. 4.10.Elektrotechnika 127
Plocha hysterezní smyčky úměrná energii potřebné přemagnetování jednotkového
objemu materiálu, tj. periodou T,
(o střídavých proudech dále kap. lze učinit např. hustotě energie
∫= HdBAh 4. hysterezní ztráty, které způsobují zahřívání jádra cívky, kterou toto pole
vytvářeno.
Naopak pro výrobu permanentních magnetů užívají magneticky tvrdé materiály širokou
hysterezní smyčkou, které vykazují velkou remanentní indukci koercivitu, viz Obr. 4. jeho složením z
elektricky odizolovaných plechů také přidáním křemíku jejich materiálu.23 )
s jednotkou 3−
Jm Při jednom cyklu přemagnetování materiálu objemu třeba energie
VAA hhV 4
