1
Dvě magnetická jádra tvaru jsou sebe oddělena vzduchovou mezerou δ=0.δ
µ
l
Sµ
R
r
s
m 17
0
105. Určete
magnetický odpor obvodu jeho změnu při změně vzduchové mezery ±50%. Jedná látky vysokou magnetickou vodivostí, jimiž dosáhnout
silného magnetického pole pracovní oblasti pomoci malého budicího proudu. 4.5: výpočtu magnetického odporu jádra
Pro zadané změny délky vzduchové mezery pak můžeme psát
– změna +50% změna -50%
17
0
10153
1 −
⋅⋅=⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+=′ WbA.
4. Jejich permeabilita závislá magnetické indukci, tuto závislost však nelze
udat analyticky.
Feromagnetika jsou však nelineární nemohou být proto charakterizovány jediným
parametrem.5.6. Pro použití magnetických obvodech pak mají největší význam látky
feromagnetické. 4.
Velikost vzduchové mezery tedy rozhodující vliv velikost magnetického odporu celého
obvodu (feromagnetické jádro dobře magneticky vodivé, µr>>1, tedy jen málo přispívá k
výslednému magnetickému odporu).32
1211 −
⋅⋅=⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+=+= WbA
l
SSS
l
R
r
ss
r
m &δ
µµ
δ
µµµ
. Vlastnosti feromagnetických látek proto udávají experimentálně určenou
magnetizační křivkou, viz Obr.
δ
ls/2 ls/2
17
000
1082. Střední indukční čára feromagnetickém materiálu délku ls=80mm, průřez
magnetického obvodu délce konstantní S=25mm2
, relativní permeabilita µr=200.124 Elektrotechnika 1
Příklad 4.
Diamagnetické paramagnetické látky jsou lineární, jejich permeabilita nezávisí intenzitě
magnetického pole.
Magnetický odpor při změně délky vzduchové mezery ±50% změní asi ±33%. 4.2
1 −
⋅⋅=⎟⎟
⎠
⎞
⎜⎜
⎝
⎛
+=′′ WbA
l
S
R
r
s
m δ
µµ
.3 Magnetické vlastnosti látek
Podle chování materiálů magnetickém poli, které závisí velikosti jejich relativní
permeability, rozdělujeme na:
diamagnetické 1<rµ (málo odlišná jedničky),
paramagnetické 1>rµ (řádově jednotkách),
feromagnetické 1>>rµ (řádově tisících).4mm,
viz Obr. zřejmé, že
v každém bodě magnetizační čáry bude vykazovat feromagnetikum různou permeabilitu.
Celkový magnetický odpor roven součtu magnetických odporů jádra vzduchové mezery
Obr. závislost magnetické indukce intenzitě
magnetického pole )(HfB Magnetizační křivka svůj typický průběh: mírném
ohybu počátku přechází strmé zhruba lineární části, při větších hodnotách magnetické
indukce čára ohýbá oblasti nasycení opět přibližně přímkový průběh
