Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.
Naopak necháme obvodu působit zdroj proudu
vpravo.48b). 3.7.Elektrotechnika 1
Poté vyřadíme zdroj napětí tím, jej zkratujeme (Obr. našem případě tedy
333 III ′′+′= .
Princip superpozice však teorii obvodů velký význam při různých teoretických úvahách
a odvozeních. těchto
případech saháme některé univerzální metodě. 3. 3. Pro jejich objasnění můžeme
postupovat následovně. Část elektrického obvodu,
vyvedená svorkám představuje vzhledem zátěži zdroj elektrické energie. 3. Pro výpočet dílčího proudu můžeme použít např.5. proto, protože vnitřní
odpor ideálního zdroje napětí roven nule. Dále nutno pamatovat, nelze žádném
případě vyřazovat zdroje řízené, které svoji funkci musí plnit při působení dílčích zdrojů
nezávislých. Nejprve proud dělí mezi rezistor sériově-
paralelní kombinaci rezistorů 312 RRR Proud který protéká rezistorem pak
vstupním proudem pro následný proudový dělič tvořený rezistory Sloučením obou
mezivýsledků pak dostaneme
31
1
31
31
24
4
3
RR
R
RR
RR
RR
IR
I
+
⋅
+
++
=′′ .6.1, souvislosti metodou postupného zjednodušování obvodu.
3.49: větám náhradních zdrojích
část
lineárního
obvodu
a
b
U R
I
. některými jeho dalšími aplikacemi setkáme kurzu Elektrotechnika 2. dvojnásobnou aplikaci vzorce
pro proudový dělič, viz Příklad 3.
Po připojení větve rezistorem část elektrického obvodu začne přes tento rezistor
procházet proud objeví něm napětí viz Obr.
Celkový proud pak roven algebraickému součtu proudů dílčích, tzn. kdy bereme ohled na
jejich směry vzhledem směru proudu výsledného.2 Věty náhradních zdrojích
Věty náhradních zdrojích, Théveninova Nortonova, patří velmi užitečným často
užívaným nástrojům při analýze lineárních elektrických obvodů.
Další příklad použití principu superpozice při analýze elektrických obvodů byl diskutován
v kap. Praktické uplatnění nalezne také při analýze přechodných dějů, dále při analýze
periodického ustáleného stavu, kdy obvod buzen dvěma (nebo více) zdroji nestejných
frekvencí aj. však zřejmé, že
použití této metody nebylo efektivní pro řešení obvodů více nezávislými zdroji.
Obr.49
