Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.
Prvky této matice jsou vlastní vzájemné
vodivosti uzlů.68 )
Slabými čarami jsou matici odděleny čtyři submaice.
sba UUU 3. odpor –Rs proudem
zdroje Is, jak předepisuje rovnice 3. Obě zbývající submatice jsou obecně obdélníkové bezrozměrné.67 )
V maticovém tvaru pak výsledné rovnice vypadají takto:
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎦
⎤
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎣
⎡
=
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎦
⎤
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎣
⎡
×
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎥
⎦
⎤
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎢
⎣
⎡
−−+
−
+
ss
b
a
ss
s
UI
U
U
RI
b
a
Iba
11
1
1
.
Jedničky posledním řádku pak jsou násobeny napětími resp. Symbolicky
zapsána rovnice 3.
. Proud vytéká uzlu a
a vtéká uzlu Proto při formulaci rovnic proud přičteme levé straně rovnice
pro uzel odečteme levé strany rovnice uzlu Rovnice doplníme vztahem dle II. 3.65 )
kde vektor obsahuje uzlová napětí obvodu včetně obou napětí Ub. převedení tohoto úbytku levou stranu rovnice máme
sssba UIRUU =−− 3.67 pro rozdíl napětí svorkách zdroje. Také napětí zdroje může být nulové. Proud přidaného
zdroje bude novou, poslední položkou vektoru neznámých veličin.
V případě, zdroj nenulový vnitřní odpor Rs, viz Obr. pravém dolním rohu naopak čtvercová matice odporů (impedanční
matice) zdrojů napětí.Elektrotechnika 1
Zdroj byl obvodu vyjmut obrázku naznačeno, zbytku obvodu připojen
v uzlech Zbytek obvodu popsán klasickými rovnicemi pro uzlová napětí má
vodivostní (admitanční) matici Bez přidaného zdroje napětí mají tedy rovnice tvar
zIGU 3.69 )
Poznámka:
Jak jsme poznali, uvedený modifikovaný zápis lze použít jak případě, kdy rovno nule,
tak případě, kdy nuly různé. Potom dostáváme
rovnice, kterých můžeme přímo počítat proud, který teče zvoleným rezistorem, případně i
proud zkratovou spojkou (např. ampérmetrem, sepnutým spínačem). části, která vodivostní matici může být
tudíž popsána klasickou metodou uzlových napětí).39b, možno tento odpor
respektovat přitom zachovat počet rovnic. Rozdíl napětí mezi uzly pak zvětšen o
úbytek tomto odporu. z.
Násobíme-li matici vektorem neznámých, pak jedničky posledním sloupci matice jsou
násobeny proudem tak, jak odpovídá situaci, kdy proud vytéká uzlu vtéká uzlu b. levém horním rohu čtvercová
admitanční matice regulární části obvodu (tj. 3.68 tvar
zJHV 3.66 )
který odráží skutečnost, rozdíl napětí mezi oběma uzly určen napětím přidaného zdroje
