Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál pro distanční formustudia předmětu Elektrotechnika 1. Spolu s dalšími základními předměty jako Matematika 1,Fyzika 1 a Počítače a programování 1 vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné provšechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné k dalšímu studiu předmětů specializacíve vyšších ročnících studia.
3 Příklad 4.Elektrotechnika 135
3
21
21
21
m
mm
mm
R
RR
RR
NN
M
++
= .4, zde jako funkci dílčích
magnetických toků vyznačených Obr.
Protože podle Kirchhoffova zákona
11131112 Φ≤Φ−Φ=Φ 22232221 Φ≤Φ−Φ=Φ ,
platí pro činitel vazby relace
1
2211
2112
≤
ΦΦ
ΦΦ
=κ . Proto při řešení opačného úkolu (při analýze magnetického obvodu), např.3.
Pro výše uvedené jednoduché obvody, jako např.
a) b)
Obr. Pokud použijeme opět analogie
s elektrickými obvody, lze aplikovat metody vypracované pro řešení nelineárních obvodů. vhodná případě, že
chceme určit magnetický tok pouze pro jednu zadanou hodnotu magnetomotorického napětí. výsledku je
dále zřejmé, zvětšujícím magnetickým odporem prostředního sloupku vzájemná
indukčnost také zvětšuje. Příklad 4. Podle 2.33 zřejmě platí
2211
2112
2
222
1
111
2
211
1
122
21
1221
21
2
2
ΦΦ
ΦΦ
=
Φ
⋅
Φ
Φ
⋅
Φ
===
I
N
I
N
I
N
I
N
LL
MM
LL
M
κ .16a.
Odvoďme ješte výraz pro činitel vazby definovaný kap.
Pokud střední sloupec jádra nebyl přítomen, byl zřejmě při zanedbání rozptylu činitel
vazby roven jedné (dokonalá magnetická vazba). 4. Pokud bychom naopak rozptyl uvažovat
chtěli, lze použít tytéž rovnice záměně toků 13Φ 23Φ rozptylovými toky 1rΦ 2rΦ .
Jak jsme poznali, jsou magnetické obvody železnými jádry (feromagnetiky) obvody
typicky nelineární.19a.
při určování magnetického toku pro zadanou hodnotu magnetomotorického napětí, třeba
používat složitější postupy, než které jsme doposud poznali. 4.19: postupu při analýze magnetického obvodu
.
Vzájemná indukčnost přímo úměrná součinu počtů závitů uvažovaných cívek nepřímo
úměrná magnetickým odporům částí jádra, kterých jsou tyto cívky navinuty. 2. 4.4, lze použít
grafickou metodu překlopené charakteristiky, viz Obr
