Elektrotechnická příručka 1986 obsahuje inform ace o elektrotechnických institucích v ČSSR, o nových elektrotechnických předpisech a normách, elektroinstalačních trubkách a lištách, instalačním materiálu do betonu a průmyslových zásuvkách. Pojednává o elektrických zařízeních v zemědělství,
elektrickém vytápění vyhřívacím i vodiči a topným i kabely, protipožární ochraně kabelových rozvodů, uzemnění elektrických zařízení a uplatnění mikroelektroniky v řízení, administrativě a službách. Dále obsahuje praktické rady a pokyny.
Přitom vzhledem minimalizaci počtu okruhů místnosti nejdříve volíme
co nejvíce okruhů největšími příkony jejich počet doplňujeme okruhy
s menšími příkony. obr. Prakticky
bylo ověřeno, pro ryze akumulační soustavy měla být časová kon
stanta podlahy alespoň Pro soustavy možností denního mimošpičkového
dobíjení může být časová konstanta podlahy menší. Celková tloušťka podlahy všech soustav největší. Topné kabely jsou instalovány podstatně hlouběji pod
povrchem podlahy (nejčastěji spodní třetině akumulační betonové vrstvy)
a pro nášlapné vrstvy používají podlahové krytiny menší tepelnou vodi
vostí, jako např. ryze akumulačních soustav
je právě naopak. Výjimkou jsou snad podlahy kostelích, kde po
užívá většinou masívní kamenná dlažba. zřejmé, že
k poklesu teploty povrchu podlahy dojde podlahy mající troj
násobnou časovou konstantu přibližně také trojnásobný čas. odpovídající podlahám různou časovou konstantou Tc.materiálů nejvyšší tepelnou vodivostí.
Výběr topných okruhů
Při výběru topných okruhů pro jednotlivé místnosti musíme vycházet po
třebného příkonu pro danou místnost. 63. Vypočítáme jej hodnoty měrného
instalovaného příkonu použitelné podlahové plochy Součet příkonů
vybrané kombinace okruhů pro danou místnost musí přibližně rovnat
potřebnému celkovému příkonu pro tuto místnost
wp (3)
£ (4)Í=1
kde celkový instalovaný příkon (W),
P měrný instalovaný příkon -2),
S plocha podlahy pro uložení topných kabelů 2),
Pío celkový příkon í-tého topného okruhu (W).
Požaduje silná akumulační vrstva velkou hmotností, tím značnou
akumulační schopností.
Akumulační schopnost podlahy můžeme vyjádřit tzv. Názorně demonstrují ochlazovací
křivky obr. lino textilní vložkou, jekor, parkety, různé koberce, fungu
jící jako tepelná brzda. Denním dobíjením se
nejen zpomalí chladnutí podlahové konstrukce, ale může zvětšit její
tepelný obsah, jak ukazuje obr.
236
.
Počáteční povrchová teplota podlahy °C. časovou konstantou
podlahy Tc, která vlastně určitým způsobem vypovídá rychlosti ochlazování
vytemperované podlahové konstrukce
