Elektrotechnická příručka 1986 obsahuje inform ace o elektrotechnických institucích v ČSSR, o nových elektrotechnických předpisech a normách, elektroinstalačních trubkách a lištách, instalačním materiálu do betonu a průmyslových zásuvkách. Pojednává o elektrických zařízeních v zemědělství,
elektrickém vytápění vyhřívacím i vodiči a topným i kabely, protipožární ochraně kabelových rozvodů, uzemnění elektrických zařízení a uplatnění mikroelektroniky v řízení, administrativě a službách. Dále obsahuje praktické rady a pokyny.
Ale obecně platí, že
přímotopné podlahové soustavy mají nejmenší tloušťku, topné kabely umís
ťují nejblíže povrchu nášlapné vrstvy povrchu podlahy volí
235
. Vybíjecí charakteristiky ryze akumulační podlahové otopné
soustavy různými časovými konstantami (h)
(tloušťka akumulační desky mm)
zanedbává), nahoru místnosti dále dolů, nižšího podlaží, sklepa
nebo rostlé zeminy nepodsklepených přízemních objektů.VYBÍJECÍ DOBA AKUMULAČNÍ SOUSTAVY h)
Obr. 62. Užitečný tepelný tok topné roviny směrem nahoru
by měl být největší. Pokud ale ne
chceme úmyslně temperovat spodní podlaží pod topnou rovinou, pak tepelný
tok směrem dolů pokládáme tepelné ztráty snažíme jej nejvíce
potlačit vhodnou izolací.
A tyto faktory významně ovlivňují konečnou skladbu podlahy, její tloušťku,
hmotnost, použité materiály, hloubku uložení topných kabelů pod povrchem
podlahy, typ vlastnosti nášlapné vrstvy podlahy, která funguje jako tepelná
brzda [32, 33, 34, 35],
Návrh vhodné konstrukce podlahy vyšetření jejích tepelných poměrů při
nabíjení vybíjení soustavy poměrně komplikované při uvažování několika
zjednodušujících předpokladů okrajových podmínek. Ale opět musíme respektovat omezující faktor,
maximálně přípustnou povrchovou teplotu podlahy, nebo také požadavky na
určitou tepelnou setrvačnost, akumulační schopnost podlahové konstrukce
