Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Nejsme-li jisti, napětí zátěži sinusové současné době díky různým
polovodičovým zdrojům řízení rozličných zařízení výkonovými elektronickými prvky
vyskytuje stále řidčeji), nutno použít voltmetr feromagnetický, protože jinak při
měření dopustíme chyby, která bude tím větší, čím více bude průběh měřeného
napětí odchylovat sinusovky.3 Změna rozsahu voltmetru
Pro běžná praktická měření nehodí jednorozsahové přístroje, proto výrobci sna
ží počet rozsahů měřicích přístrojů zvýšit. Stupnice sice přepočítána
a cejchována efektivních hodnotách, platí ovšem pouze pro sinusový průběh napětí.
Pro maximální napětí, které může měřit magnetoelektrické měřicí ústrojí platí:
II l
kde Rm- odpor měřicí cívky,
lm maximální proud, který může protékat měřicí cívkou. Hlavní výhodou voltmetrů této soustavy (schéma
vnitřního zapojení obr. Odpor měřicí cívky bývá několik set ohmů, proto lze
samotným magnetoelektrickým přístrojem měřit pouze malá napětí (nejvýše jednotky
voltů).3 idealizované
schéma magnetoelektrického voltmetru předřadníkem, rezistor Rmpředstavuje odpor
otočné cívky. Poslední tři způsoby lze
použít pouze elektrostatických voltmetrů. Hlavní zásadní nevýhodou těchto voltmetrů
je to, neměří efektivní, ale střední hodnotu napětí. 5.
5.
5.3. Při měření napětí stejnosměrných obvodech jediný možný
způsob, jak rozsah voltmetru zvýšit.2, lze pro měření střídavých napětí použít magnetoelek-
trické voltmetry usměrňovačem.13. obr. 4. dovolený proud lm, vznikne předřadníku
úbytek napětí, jehož velikost dána rozdílem celkového napětí obvodu úbytku napětí
na měřicí cívce. Síťové napětí kopíruje sinusovku celkem věrně tak
lze magnetoelektrické voltmetry usměrňovačem bez problémů použít např.2S) malá spotřeba, použitelnost kHz možnost
měření střídavých napětí malých hodnot. Zvýšit rozsah voltmetru můžeme pomocí
předřadného rezistoru (předřadníku), měřicího transformátoru napětí, předřadného kon
denzátoru odporového kondenzátorového děliče napětí.Jak již víme kapitoly 4. Třída přes
nosti těchto voltmetrů obvykle nebývá větší než 1,5. Protéká-li obvodem obr. Předřadné rezistory používají přístrojů všech
soustav výjimkou soustavy elektrostatické, kdeje místo rezistoru třeba měřicímu ústrojí
předřadit kondenzátor.1 Předřadník
Změna rozsahu voltmetru pomocí předřadníku nejčastější metodou, jak zvýšit mě
řicí rozsah ústrojí. Proto, abychom zvýšili rozsah magnetoelektrického voltmetru, zařazujeme do
série měřicí cívkou předřadný rezistor (předřadník) Rp. oblasti
silnoproudé elektrotechniky (pro měření motorech transformátorech).
Protože měřicí cívka navinuta tenkého vodiče, obvykle maximální dovolený
proud, který určuje základní rozsah použitelnost magnetoelektrického přístroje velmi
malý (zpravidla 100 mA).
8S
