Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Protéká-li obvodem obr. 5.1 Předřadník
Změna rozsahu voltmetru pomocí předřadníku nejčastější metodou, jak zvýšit mě
řicí rozsah ústrojí.
Protože měřicí cívka navinuta tenkého vodiče, obvykle maximální dovolený
proud, který určuje základní rozsah použitelnost magnetoelektrického přístroje velmi
malý (zpravidla 100 mA).
8S
.2, lze pro měření střídavých napětí použít magnetoelek-
trické voltmetry usměrňovačem. dovolený proud lm, vznikne předřadníku
úbytek napětí, jehož velikost dána rozdílem celkového napětí obvodu úbytku napětí
na měřicí cívce.13. Stupnice sice přepočítána
a cejchována efektivních hodnotách, platí ovšem pouze pro sinusový průběh napětí. Zvýšit rozsah voltmetru můžeme pomocí
předřadného rezistoru (předřadníku), měřicího transformátoru napětí, předřadného kon
denzátoru odporového kondenzátorového děliče napětí.3 Změna rozsahu voltmetru
Pro běžná praktická měření nehodí jednorozsahové přístroje, proto výrobci sna
ží počet rozsahů měřicích přístrojů zvýšit. Poslední tři způsoby lze
použít pouze elektrostatických voltmetrů. Předřadné rezistory používají přístrojů všech
soustav výjimkou soustavy elektrostatické, kdeje místo rezistoru třeba měřicímu ústrojí
předřadit kondenzátor. 4. Třída přes
nosti těchto voltmetrů obvykle nebývá větší než 1,5.
Pro maximální napětí, které může měřit magnetoelektrické měřicí ústrojí platí:
II l
kde Rm- odpor měřicí cívky,
lm maximální proud, který může protékat měřicí cívkou.2S) malá spotřeba, použitelnost kHz možnost
měření střídavých napětí malých hodnot. Hlavní zásadní nevýhodou těchto voltmetrů
je to, neměří efektivní, ale střední hodnotu napětí.
5.
Nejsme-li jisti, napětí zátěži sinusové současné době díky různým
polovodičovým zdrojům řízení rozličných zařízení výkonovými elektronickými prvky
vyskytuje stále řidčeji), nutno použít voltmetr feromagnetický, protože jinak při
měření dopustíme chyby, která bude tím větší, čím více bude průběh měřeného
napětí odchylovat sinusovky.Jak již víme kapitoly 4. Proto, abychom zvýšili rozsah magnetoelektrického voltmetru, zařazujeme do
série měřicí cívkou předřadný rezistor (předřadník) Rp. Při měření napětí stejnosměrných obvodech jediný možný
způsob, jak rozsah voltmetru zvýšit. Odpor měřicí cívky bývá několik set ohmů, proto lze
samotným magnetoelektrickým přístrojem měřit pouze malá napětí (nejvýše jednotky
voltů).
5.3 idealizované
schéma magnetoelektrického voltmetru předřadníkem, rezistor Rmpředstavuje odpor
otočné cívky.3. Hlavní výhodou voltmetrů této soustavy (schéma
vnitřního zapojení obr. oblasti
silnoproudé elektrotechniky (pro měření motorech transformátorech). obr. Síťové napětí kopíruje sinusovku celkem věrně tak
lze magnetoelektrické voltmetry usměrňovačem bez problémů použít např
