Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 85 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při měření napětí stejnosměrných obvodech jediný možný způsob, jak rozsah voltmetru zvýšit.3. 5. dovolený proud lm, vznikne předřadníku úbytek napětí, jehož velikost dána rozdílem celkového napětí obvodu úbytku napětí na měřicí cívce. Hlavní výhodou voltmetrů této soustavy (schéma vnitřního zapojení obr. 8S . Proto, abychom zvýšili rozsah magnetoelektrického voltmetru, zařazujeme do série měřicí cívkou předřadný rezistor (předřadník) Rp. obr.3 Změna rozsahu voltmetru Pro běžná praktická měření nehodí jednorozsahové přístroje, proto výrobci sna­ ží počet rozsahů měřicích přístrojů zvýšit. 4. Odpor měřicí cívky bývá několik set ohmů, proto lze samotným magnetoelektrickým přístrojem měřit pouze malá napětí (nejvýše jednotky voltů). 5. Zvýšit rozsah voltmetru můžeme pomocí předřadného rezistoru (předřadníku), měřicího transformátoru napětí, předřadného kon­ denzátoru odporového kondenzátorového děliče napětí. Pro maximální napětí, které může měřit magnetoelektrické měřicí ústrojí platí: II l kde Rm- odpor měřicí cívky, lm maximální proud, který může protékat měřicí cívkou.2S) malá spotřeba, použitelnost kHz možnost měření střídavých napětí malých hodnot. Hlavní zásadní nevýhodou těchto voltmetrů je to, neměří efektivní, ale střední hodnotu napětí.1 Předřadník Změna rozsahu voltmetru pomocí předřadníku nejčastější metodou, jak zvýšit mě­ řicí rozsah ústrojí. Poslední tři způsoby lze použít pouze elektrostatických voltmetrů. Síťové napětí kopíruje sinusovku celkem věrně tak lze magnetoelektrické voltmetry usměrňovačem bez problémů použít např. 5. Nejsme-li jisti, napětí zátěži sinusové současné době díky různým polovodičovým zdrojům řízení rozličných zařízení výkonovými elektronickými prvky vyskytuje stále řidčeji), nutno použít voltmetr feromagnetický, protože jinak při měření dopustíme chyby, která bude tím větší, čím více bude průběh měřeného napětí odchylovat sinusovky. Protéká-li obvodem obr.3 idealizované schéma magnetoelektrického voltmetru předřadníkem, rezistor Rmpředstavuje odpor otočné cívky. oblasti silnoproudé elektrotechniky (pro měření motorech transformátorech). Protože měřicí cívka navinuta tenkého vodiče, obvykle maximální dovolený proud, který určuje základní rozsah použitelnost magnetoelektrického přístroje velmi malý (zpravidla 100 mA).2, lze pro měření střídavých napětí použít magnetoelek- trické voltmetry usměrňovačem. Předřadné rezistory používají přístrojů všech soustav výjimkou soustavy elektrostatické, kdeje místo rezistoru třeba měřicímu ústrojí předřadit kondenzátor. Stupnice sice přepočítána a cejchována efektivních hodnotách, platí ovšem pouze pro sinusový průběh napětí. Třída přes­ nosti těchto voltmetrů obvykle nebývá větší než 1,5.Jak již víme kapitoly 4.13