Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Pro odpor předřadníku potom platí vztah:
Rp= Rm(n -1). S.
Příklad 13
Malý, panelový magnetoelektrický přístroj číselníku uveden dovolený proud
měřicího ústrojí mA.Obr.
Velikost základního rozsahu přístroje
Uma Rmlma 500.3
Idealizované schéma
magnetoelektrického
voltmetru předřadníkem
Tedy
Up= Rplm= Um. Přesným číslicovým ohmmetrem jsme zjistili, jeho měřicí cívka
má odpor S00 Určete, jak velký odpor musíme přístroji předřadit, abychom jím mohli
měřit napětí V.10 0,5 V
Poměr předřadníku
86
.
Pro maximální dovolený proud tekoucí obvodem tedy platí
U Um_ Um
L =■
Rn Um
Z toho lze vyjádřit odpor předřadníku:
Rp v
Zavedeme veličinu poměrné zvětšení rozsahu (poměr předřadníku)
U
n =
Um
Velikost poměru předřadníku nám udává, kolikrát zvětší napěťový rozsah volt
metru