Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 84 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Další měřicí soustava velmi vysokým vnitřním odporem soustava elektrostatická (její vnitřní odpor teoreticky nekonečný), ale elektrostatické voltmetry praxi pou­ žívají pouze oblasti vysokého napětí. Pro měření stejnosměrného napětí dají použít moderní přístroje feromagnetické, starší, levnější provedení přístrojů této soustavy nelze pro měření stejnosměrných veli­ čin důvodů příliš velké chyby použít. Pro přímé měření vysokých napětí kV) používají elektrostatické voltmetry. Proto obvykle užívají pouze pro měření napětí technického kmitočtu. Jejich velkou výhodou nezávislost výchylky kmitočtu, protoje lze použít oblastech vysokého kmitočtu, např. Tutéž vlastnost mají volt­ metry elektrodynamické, však současné době pro svoji vysokou cenu již téměř nevyrábějí.2 Měření střídavých napětí Velikost střídavých periodických napětí časem mění proto tato napětí charakte­ rizujeme pomocí jejich efektivní, střední nebo maximální hodnoty, které jsou ustáleného střídavého napětí konstantní. Nejmenší proveditelný rozsah asi V, běžně však používají pro měření napětí rozmezí 500 Běžné feromagnetic­ ké voltmetry mívají třídu přesnosti 1,5. Dříve vyráběné elektrodynamické voltmetry mívaly vysokou přesnost (třída přesnosti 0,1 0,2), proto používaly pouze pro přesná měření laboratořích zku­ šebnách. 84 iitf . analogových měřicích přístrojů ukazují velikost efektivní hodnoty napětí feromagnetické přístroje, které se však vyznačují velkou spotřebou kmitočtovou závislostí. 5. Elektrostatické voltmetry udávají efektivní hodnotu napětí. jejich provedením použitím pro měření napětí seznámíme později. Pro měření velmi malých napětí (řádově ^V) slouží přístroje zvané galvanome- try. S. Pro měření běžných napětí velikosti desítek až stovek voltů nepoužívají, protože mají velmi malý pohybový moment. Obr.).. při dielektrických ohřevech (sušení dřeva, svařování fólií, vý­ roba neoprénových obleků, . Velkou výhodou těchto přístrojů to, že udávají efektivní hodnotu nesinusových střídavých napětí. Z praktických důvodů pro nás nejzajímavější efektivní hodnota napětí.2 Význam značek na výchylkových voltmetrech lze použít pro měření stejnosměrného proudu nelze použít pro měření stejnosměrného proudu Elektrodynamické voltmetry umožňují měření stejnosměrného napětí, ale dnes tyto přístroje již téměř nepoužívají pokud ano, tak pouze přesném laboratorním provede­ ní, kterým technik praxi nesetká.2 porovnání částí číselníků dvou feromagnetických voltmetrů, nichž první pro měření stejnosměrného napětí může být použit, druhý nikoliv. vhodnosti použití feromagnetického voltmetru pro měření stejnosměrného napětí nejlépe přesvědčit přímo číselníku přístroje. S. Na obr.