Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 29 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
oteplení vlastní spotřebou, ■ stárnutí materiálů součástek (např. Sx [%] Y s Při posuzování měření obvykle dává přesnost relativní chybě. Jednotkou absolutní chyby jednotka příslušné měřené veličiny.4% V 1,506 ---------- Absolutní chyba měření -0,006 relativní -0,4 %. stárnutím slábnou permanentní mag­ nety, mění odpor předřadníků), ■ opotřebení poškození měřicího přístroje (např. b) Relativní chyba Relativní chyba rovna velikosti absolutní chyby vztažené skutečné hodnotě mě­ řené veličiny nejčastěji udává procentech. Ux 1,5 1,506 V Au 1,5-1,506 -0,006 V Sv 100 0. Absolutní chyba může nabývat kladných záporných hodnot. 3. e ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ 29 .1 Absolutní relativní chyba a) Absolutníchyba Absolutní chyba měření analogovými přístroji definována jako rozdíl naměřené a skutečné hodnoty měřené veličiny h s, kde naměřená hodnota veličiny Xs skutečná hodnota veličiny Skutečnou hodnotu měřené veličiny nelze nikdy přesně zjistit, proto pro výpočet nahrazuje tzv. konvenční pravou hodnotou, což hodnota zjištěná podstatně přesněj­ ším měřením. opotřebení ložisek, mecha­ nické nebo tepelné poškození přístroje přetížením). Příklad I Pomocí dílenského ručkového voltmetru jsme změřili napětí tužkového monočlánku jako 1,5 Pomocí přesného číslicového voltmetru jsme zjistili napětí článku 1,506 V. Zjistěte velikost absolutní relativní chyby měření, předpokládáme-li, číslicový volt­ metr udává přesnou hodnotu napětí.2