Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 219 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
17. Principiální uspořádání rezistorů obr. Pro velikost neznámého napětí platí vztah U Rxlp, kde Rx- hodnota odporu nastavená dekádě R. Nyní máme hodnotu pomocného proudu přesně nastavenou. Je jasné, díky nastavení hodnoty pomocného proudu dekadický násobek 1 můžeme hodnoty odporové dekády používané vyrovnání galvanometru přímo ode­ čítat napětí vyrovnání galvanometru nulu neodebíráme měřeného zdroje žádný proud, není měřicím obvodem tedy nijak zatížen.Obr. Toho dosáhneme použitím tzv. zdvojených dekád. kontrole nastavení velikosti pomocné­ ho proudu slouží miliampérmetr. Protože běžný přístroj obvykle třídou přesnosti 0,S není nastavení pomocného proudu přesné. 17. Zdrojem pomocného proudu bývá obvykle baterie. Použijeme-li Westonův článek, nastavíme hodno­ tu 1,0186S Poté vyrovnáme pomocí rezistorů R1a R2výchylku galvanometru na nulu. Jeho velikost bývá kompenzátorů zpravidla 0,1 nebo mA. Aby byla zajištěna konstantní hod­ nota pomocného proudu během celého měření, musí být odpor obvodu pomocného proudu při vyrovnávání výchylky galvanometru stále stejný.2 Zjednodušené schéma zapojení obvodu kompenzátoru. I) Nejprve sepneme spínač S1; čímž uzavře obvod pomocného proudu lP. 2) Sepneme spínač S2a přepínač přepneme polohy rezistoru (ob­ vykle pětistupňová dekáda) nastavíme hodnotu odpovídající napětí normálového zdroje.3. Nastavování se provádí pomocí pomocných rezistorů R2, nichž jeden slouží pro hrubou druhý projemnou regulaci. 218 BĚfli . 3) Přepínač přepneme polohy pomocí jezdce proměnného rezistoru R vyrovnáme galvanometr nulové polohy